Ondřej Soukup: Kdo jsou ruští hooligans

16. červen 2016

Evropská média, především ta britská, nyní ze všech stran diskutují, kdo vlastně stojí za násilnostmi v Marseille mezi anglickými a ruskými fanoušky.

Scény, kdy dobře organizované skupiny ruských hooligans útočily na na početně silnější, ale podnapilé a uvolněné skupiny Angličanů, oblétly celý (přinejmenším ten fotbalový) svět. Následné výtržnosti na stadionu, kdy ruští chuligáni napadli vedlejší sektor s Angličany, kde byli rodiny s dětmi nebo i vozíčkáři, vynesly Rusku podmínečné vyloučení z mistrovství Evropy.

Zajímavé byly ruské reakce. Místopředseda ruské Dumy Igor Lebeděv prohlásil, že nechápe kritiku ruských fanoušků. “Devět z deseti fanoušků se jde na zápas porvat a tak je to normální,” prohlásil tento politik.

Poněkud prostořeký mluvčí ruského Vyšetřovacího výboru, jakési obdoby FBI Vladimir Markin se divil, že západní tisk ruské chuligány označil za dobře organizované. “Normální chlap, jak má být, to je překvapuje. Jsou zvyklí v uvozovkách chlapy vidět na gay parádech,” napsal Markin na Twitteru.

Chudák Danny

Server Championat.com, který je blízký ruským hooligans, citoval jednoho z těch, kteří se účastnili rvaček ve městě i na stadionu. “Angláni vždycky říkají, že oni jsou hlavní fotbaloví chuligáni. Jsme tady, abychom jim ukázali, že jsou to uřvané holky,” prohlásil jeden z ruských výtržníků.

Logo

To je nejspíš klíčová fráze. Ruské chuligánské hnutí, které se zrodilo v 90. letech, bylo výrazně inspirováno anglickými hooligans. Zakladatelé prvních “firem”, jak se říká chuligánským skupinám, četli knihy Dougieho Brimsona, který napsal sérii knih o fotbalovém násilí v Anglii. Je příznačné, že na Wikipedii má Brimson kromě angličtiny heslo již jen v ruštině.

Kolega Jakub Dospiva, který v roce 2006 pracoval v Moskvě, kouzelně vzpomíná na dobu, kdy pomáhal britské televizi, natáčející seriál o fotbalových výtržnících ve světě. Průvodcem pořadu byl britský herec Danny Dyer.

“Během natáčení s šéfy chuligánů se zjistilo, že Danny je skutečně slavný. Hrál v jakémsi filmu Football Factory, což je pro ultra hooligans celého světa zřejmě něco jako Andalúzský pes pro každého pořádného surrealistu. Každej se s ním chtěl fotit, co nejsnaživěji přitom hajloval a chudák Danny, co se mi pak svěřil, že tohle ho fakt dost štve, tam tak stál a tvářil se neutrálně,” popisuje bizarní zážitek Jakub Dospiva.

Fotbaloví rváči nejsou chlapi

Jenže postupem času se ruští chuligáni začali emancipovat a vytvořili vlastní variantu hnutí. Část z nich přijal za své Kreml, který si najímal zkušené bitkaře na rozhánění demonstrací opozice nebo na ochranu letního tábora prokremelského hnutí Naši na jezeře Seliger. Ale i ti, kterým se blízkost k vládě nelíbí, používají stejný imperiální slovník jako státní televize.

Logo

V Praze v zápase se Spartou v jednom ze zápasů v evropských pohárech ruští fanoušci Spartaku Moskva vytáhli transparent s nápisem “1968. Už jsme zpátky”. Na mistrovství Evropy v Polsku v roce 2012 zase uspořádali pochod, oslavující Den Ruska. Ke srážkám nedošlo hlavně kvůli tomu, že polští rváči hlavně útočili na vlastní policii, takže se ke svým protějškům vlastně ani nedostali.

Je to podobný příběh jako s dalšími hnutími. Američtí motorkáři, zvěčnění ve slavném filmu Easy Rider, si asi nikdy nedokázali představit, že jejich ideál svobody a protestu se v Rusku přerodí v motocyklový klub Noční vlci, jehož potetovaný šéf se bude objímat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Stejně jako kozáci z carských dob, následně zmasakrovaní bolševiky, by se asi hodně divili, kdyby věděli, kdo nyní nosí napodobeniny jejich uniforem.

Ale vraťme se k fotbalovým chuligánům. Zásadní neporozumění je v tom, že v Anglii, stejně jako ve většině západní Evropy je tato subkultura v hluboké defenzivě. Hrdinové z filmu Football Factory jsou buď ve vězení nebo mají zákaz návštěvy stadionů.

Ti, kteří dorazili do Francie, jistě nejsou žádní beránci, ale ostřílení rváči tam prostě nejsou. Není to kvůli tomu, že ideálem mužné síly v Evropě jsou účastníci gay pochodů, jak naznačuje pan Markin. Důvodem je konsensus, že fotbaloví rváči nejsou chlapi, v ruštině “mužiki”, ale spíše “mudaki”. Což by se dalo slušně přeložit třeba jako hlupáci.

Další komentáře z dnešních Názorů a argumentů si můžete poslechnout v našem audioarchivu.

autor: oso
Spustit audio