Ombudsman jako pošťák a straník

Napovídá tomu alespoň výsledek dosavadního hlasování. Do druhého kola totiž prošly pouze osoby podporované konkrétními politickými stranami. Ostatní neměly šanci na úspěch.

Takže v pondělí se o křeslo ombudsmana utkají v přímém souboji kandidát ODS Stanislav Drobný a kandidátka KDU-ČSL Simeona Zikmundová. Nejde o shodu okolností, ale o důkaz jednoznačně stranického přístupu k volbě.

Poslanci totiž o jednotlivých adeptech prakticky nic nevěděli. Neměli například zájem se s jednotlivými uchazeči osobně seznámit. Takže se museli rozhodovat pouze podle jejich stručných životopisů, pokud je vůbec četli. Nebo podle toho, kdo je navrhuje. Vzhledem k výsledkům hlasování, bylo důležité především toto kritérium.

Zúžení výběru kandidátů na ombudsmana pak vyslalo společnosti ještě jednu zajímavou zprávu. Většina poslanců nedůvěřuje schopnostem presidenta republiky Václava Havla navrhovat správné osoby, proto tito lidé nemají šanci na úspěch, bez ohledu na jejich skutečné schopnosti. Možná, že v některých poslaneckých klubech mohlo být hlasování o ombudsmanovi také další příležitostí vzkázat Hradu, že jejich averze vůči hlavě státu i nadále trvá.

Takže dlouholetá disidentka a aktivistka Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných Anna Šabatová neměla šanci. Byla totiž navržena presidentem republiky. A to v očích poslanců bohatě překrylo její letité zkušenosti s bojem za občanská práva a spravedlnost v dobách hluboké totality.

To vše pouze dokresluje atmosféru, ve které je vybírán člověk mající hájit zájmy občanů v boji s byrokracií. Vzhledem k jeho omezeným pravomocím je přitom důležité, aby se prvním ombudsmanem stala osobnost těšící se všeobecnému respektu, která je vnímána jako osoba nestranná.

Lze si jen s velkou dávkou fantazie představit, že by jí mohla být ředitelka Školského úřadu ve Žďáru nad Sázavou, kterou asi až do její kandidatury dobře neznali ani někteří politici z řad KDU-ČSL.

Možná, že o něco větší autoritě by se mohl těšit předseda Konfederace politických vězňů. Vzhledem k jeho vysokému věku lze však těžko počítat s tím, že bude mít tolik energie, aby nový úřad dobře rozběhl.

Právě to, jakým způsobem začne úřad fungovat, jak rychle si vydobude všeobecný respekt, bude pro jeho budoucnost rozhodující.

Tím spíš, že někteří ústavní odborníci se o ombudsmanovi vzhledem k jeho pravomocím vyjadřují jako o hodně dobře placeném pošťákovi.

Nový ochránce práv občanů může totiž konkrétní stížnost uzavřít pouze vydáním doporučení určitým úřadům, případně jejich nadřízeným. To je však vše, co může činit. Pokud nebudou jeho návrhy respektovány, nemá šanci je vynutit.

V jiných zemích absence donucovacích pravomocí sice neubírá úřadu ombudsmana na síle, v morálních poměrech České republiky by tomu mohlo být právě naopak. Vždyť stačí zalistovat věstníky Nejvyššího kontrolního úřadu. V nich naleznete desítky doporučení, jak napravit chyby zjištěné při konkrétních kontrolních akcí.

Nejvyšší kontrolní úřad si je většinou mohl nechat zarámovat a pověsit si je na zeď. Ti, kterých se kontrola týkala, ani jejich nadřízení je často nebrali vůbec vážně a nikdo je nedonutil doporučení respektovat.

Totéž pravděpodobně potká nově vytvořený úřad ombudsmana. Tím spíš, že poslancům je srdečně jedno, koho zvolí do jeho čela.

Zatím vše nasvědčuje tomu, že jejich nároky na ombudsmana jsou značně zredukované. Hlavně aby to nebyl někdo, kdo by razantně prosazoval vlastní názor a byl schopen pustit se energicky do boje za práva občanů.