Oliver Stone představil v Moskvě knižní vydání Rozhovorů s Putinem
Americký režisér a držitel tří Oscarů Oliver Stone navštívil moskevský knižní veletrh Non fiction, aby uvedl knižní verzi svých Rozhovorů s Vladimirem Putinem. Krátké zamyšlení nad knihou zveřejnily noviny Novaja gazeta v článku nazvaném Disident Oliver. „Během dvou let se setkali dvanáctkrát. S žádným západním novinářem nemluvil Putin tak dlouho a tak mnoho jako s Oliverem Stonem. Film o těch setkáních odvysílal První kanál, což už je možné samo o sobě pokládat za recenzi,“ píše komentátor novin Novaja gazeta Jan Šenkman v narážce na prorežimní ladění státní televize.
Kniha je podle něj složitější a zajímavější než film. Stone, jehož postoj k Putinovi je na první pohled více než loajální, mu v rozhovoru staví nástrahy, kterým se prezident musí vyhýbat. A témata jsou to různá: vztah ke Gorbačovovi, válka v Sýrii, jednání s Američany, petrohradské dětství… Nebo otázka položená téměř na tělo: Proč jste se stal kágébákem?
Rusko je dobré, Amerika ne tak úplně
Stručné shrnutí obsahu knihy by znělo takto: Rusko je dobré, Amerika ne tak úplně. Ale je třeba brát v úvahu, že se Stone neobrací tolik na ruské čtenáře, jako spíše na Američany. Snaží se nabourat mýty, přinutit je k zamyšlení a zviklat jejich přesvědčení o vlastní neomylné pravdě. To je v podstatě disidentský postoj, myslí si Šenkman. Dodává, že Stone mluvil s Putinem z pozice levičáka a doufal, že v něm získá spojence. „To je ale z jeho strany naivní. V roli Stoneova spolubesedníka se v tomto ohledu daleko lépe vyjímal zemřelý Fidel Castro, o kterém také natočil film,“ domnívá se komentátor novin Novaja gazeta.
Kromě setkání se čtenáři na knižním veletrhu Stone v Moskvě také vystoupil před desítkami tisíc lidí na populárním byznys fóru Synergia (sinergija), které proběhlo na moskevském Olympijském stadionu. Řadě jeho prohlášení, ve kterých americký režisér ostře kritizoval politiku Spojených států a chválil Putinovo Rusko, dávala prostor především provládně naladěná média.
Hlavní událost veletrhu
Jak uvádí deník Komsomolskaja pravda, Stoneovo setkání se čtenáři se ve středu stalo hlavní událostí zahajovacího dne veletrhu. Do kinosálu moskevského Ústředního domu umělců přišlo přes pět set lidí. Jeden z návštěvníků se na režiséra hned na začátku obrátil s dlouhým děkovným projevem, ve kterém vyjádřil názor, že by si Stone v Rusku zasloužil nějakou zvláštní cenu, na což mu Američan odpověděl:
„Když už by mi v Rusku udělili ocenění, nerad bych, aby šlo o něco podobného jako je Pulitzerova cena, která je zmanipulovaná a nečestná. Ve Spojených státech ji dostávají ti, kdo představují mediální korporace, bohatí lidé, kteří mají úzký, proamerický pohled na svět,“ cituje Stonea list Komsomolskaja pravda.
Velmi zdrženlivý muž
Vladimira Putina označil Stone za velmi zdrženlivého člověka a skvělého řečníka. „Mnohé z toho, co bylo řečeno během našeho interview, je pro Západ neznámé, padla tam spousta zajímavých detailů. Putin velmi opatrně volí slova. Málokdy se mi stává, že by se člověk, který mi dá dvacetihodinový rozhovor, ani jednou nezmýlil,“ cituje režiséra agentura RIA Novosti.
O Stoneově vystoupení na byznys fóru Synergia referoval provládní První kanál ruské státní televize. Informoval o tom, že má filmový tvůrce během svého moskevského pobytu naplánované setkání i s Edwardem Snowdenem , bývalým zaměstnancem americké NSA, který vyzradil tajné informace.
„Snowdena pronásledují nespravedlivě, za mřížemi mají být úplně jiní lidé. Například George Bush starší nebo Dick Cheney. Pod vykonstruovanými záminkami vtrhli do Iráku, porušily všechny mezinárodní smlouvy a vměšovali se do záležitostí suverénního státu. V našich věznicích nesedí ti, co mají, a lidé jako Snowden musejí opouštět zemi,“ cituje Stonea ruský První kanál.
Francie je obezřetnější
Kniha Rozhovory s Vladimirem Putinem vyšla na začátku listopadu také ve Francii. Tamní média se k literárnímu počinu postavila o poznání kritičtěji a obezřetněji než ta ruská. Obsáhlé interview se Stonem přinesl tento týden na svých stránkách deník Le Figaro.
Jeho autor Alexandre Devecchio na úvod vysvětluje, že se ho rozhodl udělat i přesto, že je Stone mnohými obviňován z přílišných sympatií k Putinovi. „Nic to nemění na tom, že žádný novinář doposud nezískal tak bohaté svědectví o člověku, který je – ať se nám to líbí nebo ne – jednou z nejmocnějších hlav státu na světě,“ tvrdí Devecchio.
Spontánní rozhovor
Amerického režiséra se nejprve zeptal, jak se člověk může stát důvěrníkem Vladimira Putina. „Putin ocenil, že jsme při natáčení filmu o Edwardu Snowdenovi předběžně provedli důkladný předběžný výzkum a byli jsme v obraze celkové problematiky té doby. To nám umožnilo vést s Putinem spontánní rozhovor. Zaujmout nepřátelský postoj by podle mě bylo kontraproduktivní a vedlo by to ze strany pana Putina k příkrým odpovědím, jakých se například nedávno dostalo Megyn Kellyové,“ poukázal Stone na letošní setkání ruského prezidenta s novinářkou americké stanice NBC News.
„Postupně jsem ze strany Putina začal cítit větší a větší důvěru. Měl jsem pocit, že si mohu dovolit otevřít i otázky týkající se demokratizačního procesu v Rusku. Byly chvíle, kdy v něm muselo všechno vřít. Ale nikdy to nedal znát. Vždycky odpovídal trpělivě,“ dodal režisér.
Devecchio se ho následně dotázal na odpověď těm lidem, kteří Stonea obviňují ze servilnosti k Vladimiru Putinovi. „Americká média počínaje deníky Washington Post a New York Times a konče informačními televizními kanály, dávaly jasně najevo svou neochotu zabývat se spravedlivě, nebo alespoň s respektem jednou z nejmocnějších hlav státu na světě. Nečetl jsem v těch novinách jediný článek, který by se alespoň přiblížil realitě, kterou jsem viděl a studoval,“ uvádí americký režisér Oliver Stone v rozhovoru pro francouzský deník Le Figaro.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka