ODS dochází dech

Jde samozřejmě o možnost teoretickou. Pokud by k ní náhodou došlo a pokud by pokračoval trend ve vývoji volebních preferencí, pak by Mirek Topolánek neměl zrovna klidné spaní. Nejnovější výsledky průzkumu veřejného mínění totiž signalizují, že síly mezi občanskými a sociálními demokraty se začínají vyrovnávat. Vzhledem k tomu, že ODS je dominantní vládní stranou a že naopak ČSSD hraje silnou opoziční roli, to není překvapení. Pro Občanskou demokratickou stranu však musí být nepříjemné zjištění, že k vyrovnání přízně obou největších rivalů nedochází ani tak kvůli tomu, že by vláda důrazně šlápla na reformní plyn a dělala jeden nepopulární krok za druhým. Kabinet sice nabudil voliče slibem rázných změn, ale nakonec je nenabídl. To by ani tak nevadilo, problém je v tom, že reformy, které koalice nakonec dohodla, nedokázala vysvětlit veřejnosti. Svědčí o tom alespoň výsledky výzkumu veřejného mínění. Více než čtyřicet procent dotázaných odpovědělo, že nemají na vládní návrhy jasný názor, protože nemají dostatek informací.

Vláda tak nabízí trumf do rukou opoziční sociální demokracie. Ta může těžit z neinformovanosti voličů a přesvědčovat je, že má lepší a pro většinu lidí výhodnější recept, jak řešit problémy veřejných financí. Ostatně názorným příkladem toho, jak si koalice v očích voličů škodí, je způsob prezentace daňových změn. Ty byly podávány tak, že dochází pomalu k daňové revoluci a že na ní vydělají výrazně všichni. Stačilo několik propočtů ekonomů a občané dostali důkaz, že tomu tak není. Konkrétně, že nejde o zásadní daňové změny a že většina lidí zaplatí prakticky stejně, co nyní.

Nelze se tudíž divit tomu, že pokud měla ODS jako vlajkovou loď zjednodušení a snížení daní, mohou jí nyní někteří voliči dávat najevo svoji nespokojenost tím, že svoji přízeň od této strany odkloní. Samozřejmě je otevřené, zda dočasně, nebo trvale. Bude záležet na tom, jak se budou dál občanští demokraté chovat. Ti totiž momentálně zaujímají veřejnost hlavně spory mezi šéfem strany Mirkem Topolánkem a autorem ekonomického programu ODS Vlastimilem Tlustým. Jejich vzájemné spory vyústily v to, že Tlustý představil svoji variantu daňových změn a pokud nebudou brány vážně, hrozí, že nepodpoří reformní zákony vlády ve sněmovně. Rovněž někteří další poslanci za ODS naznačují, že by nemuseli pro návrhy zvednout ruku. Strana tak na veřejnosti působí rozhádaně a navíc spory mohou být vnímány tak, že jsou vedeny příliš osobně. Což se zákonitě musí promítat do vývoje volebních preferencí občanských demokratů.

ODS tak potkalo to, co většinu stran, které se dostaly po delší době k moci. Mám na mysli jak pokles volebních preferencí způsobený určitým rozčarováním příznivců z nenaplněných očekávání, tak i napětí uvnitř strany. Síla občanských demokratů se otestuje až v následujících měsících. Konkrétně v tom, zda dokáží pokles volebních preferencí otočit a získat momentálně ztracenou přízeň. Bude zajímavé sledovat, jak jim v tom pomůže skutečnost, že budou v prezidentské kandidatuře podporovat Václava Klause. Tedy politika, který se těší velké popularitě a který je i nadále určitým způsobem veřejností spojován s ODS.

Samozřejmě podstatnější bude, jak dokáží občanští demokraté komunikovat s voliči. Mirkovi Topolánkovi se to nedaří a zdá se, že jeho straničtí kolegové ho zatím masivně netlačí ke změně komunikační strategie. Když se to všechno sečte dohromady, mohou se občanští demokraté dostat do problémů, ze kterých by jim nemusely pomoci ani případné předčasné volby. Nebylo by divu, kdyby možnost jejich vyvolání přestala ODS zmiňovat.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .