Obří sauropodi existovali díky "fast foodu"
Klíčem k existenci obrovských býložravých dinosaurů jsou podle německých vědců dvě věci: hltání potravy a dlouhý krk.
Pokud jde o velikost, platí jednoduché pravidlo: čím je zvíře větší, tím více času musí strávit krmením. Například slon potřebuje k uspokojení svého apetitu plných 18 hodin denně a sotva má čas se vyspat. Při aplikaci tohoto pravidla na 50tunové býložravé dinosaury sauropody s dlouhými krky bychom zjistili, že jejich den by musel mít asi 30 hodin. Hádanka, jak to, že mohli sauropodi být tak velcí, zatím stále není uspokojivě vyřešena. Věrohodné vysvětlení teď ale nabízejí vědci z Bonnské univerzity na rovných 30 stránkách časopisu Biological Reviews.
První důvod je podle vědců jednoduchý: dinosauři se v mnohém podobali konzumentům fast foodu. Jednoduše hltali a potravu hned po uškubnutí posílali do žaludku. Žvýkání potravy sice usnadňuje trávení, ale také zabírá čas, který se při zvětšující se velikostí býložravce stává velmi vzácným. Další problém je, že žvýkání vyžaduje masivní lebku se silnými žvýkacími svaly. To by si ale sauropodi nemohli dovolit – jejich lebky byly velice subtilní, protože jinak by je dlouhý krk neunesl. Dlouhý krk je ale dalším faktorem, který dinosaurům zefektivnil příjem potravy. Sauropodi se živili listím stromů a díky krku z jednoho místa dosáhli na poměrně velkou plochu, čímž maximálně šetřili čas i energii. Jen tak mohli uspokojit své enormní nároky na příjem potravy.
Zdroj: Universität Bonn, Biological Reviews
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.