Obliba nového premiéra roste

26. červenec 2007

Británie hlásí další povodně. Vytrvalé deště v několika oblastech země přinesly rekordní srážky a tak bylo zaplaveno na 10,000 domů, 50,000 je jich bez elektřiny a 150,000 bez pitné vody. Nejhorší povodně byly po podobné pohromě na severu země hlášeny z pomezí Walesu z hrabství Gloucestershire a Worcestershire, kde se řeky Severn a Avon vylily z břehů. Severn dosahuje místy šířky až šesti kilometrů a město Tewkesbury se proměnilo v ostrov, kde hasičům pomáhá nejohroženější občany evakuovat armáda.

Podobně se nyní začíná pod náporem z horního toku vylévat řeka Temže a stav ohrožení je vyhlášen v městech Abingdon, Oxford, Henley a Reading. Zhruba půl milónu Britů vkládá naděje do plastových pytlů s pískem, kterými zabarikádovali své domovy. Nejnověji je ohrožen i východ Anglie, kde řeka Great Ouse hrozí zaplavením města St.Neots. Vláda nového premiéra Gordona Browna se snaží pomoci a sám premiér je vidět na mnoha zaplavených místech jak hovoří s občany a dodává jim odvahu. Pod palbou kritiky jsou ovšem hlavně místní samosprávy - podobně jako před časem v Čechách - za povolování nové výstavby v záplavových územích, kde budou muset obyvatelé nyní nést náklady podstatně zvýšených pojištění domů.

Na politické scéně je ovšem znovu rušno a premiér Brown má za sebou první parlamentní souboje s vůdcem opozice Davidem Cameronem, ze kterých -- jak se zdá podle průzkumů veřejného mínění - vyšel zatím více než dobře. Jeho obliba stoupla o 21 procent, zatímco Cameronova o stejné procento poklesla. Přitom premiér Brown pokračuje v mnoha oblastech ve šlépějích politiky Tonyho Blaira a přišel se čtyřmi desítkami návrhů. Hodlá tak nyní například prosadit zvýšení doby, po kterou může policie vyslýchat teroristy než vznese obvinění z nynějších 28ti dnů na dvojnásobek, postavit dvě letadlové lodi, zavést hraniční elektronické kontroly a zvláštní pohraniční policii, stejně jako nařídil prozkoumat rozumnost prodloužení otevírací doby v hospodách, barech a podobně, neboť občané si stále více stěžují, že nemohou pro hluk spát. Brownova vláda zároveň zůstává stále skeptická ohledně prohlubování evropské integrace, z důvodů zachování hospodářské nezávislosti se jí nechce do zavedení eura a zkoumá nyní text návrhu dohody o reformách Evropské unie. Ministr zahraničí David Miliband zatím tvrdí, že jelikož starý třistastránkový návrh ústavy byl zamítnut - a upřímně řečeno, kdo kdy viděl že by nějaká ústava měla tři stovky stran - text dohody není ústavou pod rouškou reforem a nebude jí tedy zapotřebí schvalovat referendem, jako tomu bude v Irsku. Jak je ovšem známo -- a opozice se raduje - Španělé podezřívají nečistou hru a tvrdí, že 98 procent ústavy je obsaženo v dokumentu, jehož překlady v jazycích EU jsou právě postupně zveřejňovány. Jejich ministr zahraničí Moratinos měl dokonce sdělit deníku El País, že "obal byl vyměněn, ale obsah zůstal stejný." Pokud to je opravdu tak, pak by smlouva měla být schvalována v referendu, neboť jde o podstatné vzdání se suverenity, které se občanům nemusí líbit a budou s tím ještě problémy.

Nejzajímavější porovnání postojů Blaira a Browna se ovšem nabízí v oblasti vztahů se Spojenými státy. Média se snažila vykládat některé nuance v projevech náměstků ministra zahraničí jako náznak rozvolnění těchto vztahů, kterým obě strany tradičně, ve stylu úzkého spojenectví za Druhé světové války, říkají "speciální vztahy". Brown dvakrát potvrdil, že na britsko-amerických vztazích úzkého spojenectví a přátelství nic měnit nehodlá, což zklamalo mnohé z jeho kritiků v řadách krajní levice. Zítra začínají parlamentní prázdniny a Brown se nyní chystá na návštěvu Washingtonu. Pozorovatelé očekávají další potvrzení "speciálního spojenectví" a to i vzhledem k Brownovu hlubokému přesvědčení, že zlu ve světě je nutno tvrdě čelit a diktátorů a teroristických států ohrožujících mír je nutné se zbavovat, což platí i pro úsilí mezinárodního společenství v Iráku a Afghánistánu.

Mezitím - bez nějakých kontroverzí -- oznámila ve středu Brownova vláda, že vyjádřila souhlas s americkou žádostí o umístění radaru amerického obranného protiraketového systému na základně britského letectva Menwith Hill v hrabství Yorkshire. Tam už monitoringový radar existuje a v blízké radarové bázi Falingdales Američané už od roku 2003 modernizují i tamní radarovou stanici, která má být dána do provozu v srpnu. Ministr obrany Des Browne prohlásil, že americký protiraketový systém bude stavebním elementem britské státní a kolektívní bezpečnosti a že radarová stanice zůstane pod britským systémem velení a Británie bude také plně informována v případech, kdy dojde k zaměření raket za pomoci dat z této radarové stanice. Podle ministra podpoří radar existující britsko-americký varovný protiraketový systém a vysvětlil - cituji: "Zařízení bude instalováno a provozováno americkou vládou, aby umožnilo přijímání družicových varování ohledně startů potenciálně nepřátelských raket a tato varovná data budou předána americké i britské vládě. Tato data budou také předávána do systému americké obrany proti balistickým raketám pro použití k obraně proti raketovému útoku na Spojené státy." Tolik ministr obrany Des Browne, který také vysvětlil, že radar už ve skutečnosti na monitorovací základně je a jde tedy jen o instalaci nového zařízení. Opozice s radarem souhlasí a s kritikou zatím ozvala jen známá CND, tedy Kampaň za nukleární odzbrojení, která byla v dobách komunismu podezřívána z financování Moskvou a jedním z jejich hesel tehdy bylo "Lepší být rudý než mrtvý". Od londýnského mikrofónu zdraví Jan Jůn.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .

autor: jj
Spustit audio