O sexuálním obtěžování mlčíme, nebo je zlehčujeme. Mělo by znepokojovat, míní socioložka

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Gaby Khazalová

Prožíváme novou vlnu zájmu o případy sexuálního obtěžování nebo dokonce sexuálně motivovaných útoků, která má také svou podobu na sociálních sítích v kampani #MeToo. Někteří tvrdí, že diskuze a pranýřování sexuálně motivovaného násilí nám přináší prospěch, jiní upozorňují na nebezpečnou lehkost, s níž známé osobnosti ztrácejí dobrou pověst poté, co se vynoří svědectví o jejich sexuální neukázněnosti.

„Vlna odhalených případů pochází ze zahraničí, zatímco u nás maximálně stovky žen napsaly na sociální sítě, že se setkaly se sexuálním obtěžováním,“ uvedla v pořadu Pro a proti socioložka a publicistka z deníku Referendum Gaby Khazalová.

Podle ní neprobíhají podobná skandální odhalení známých osobností u nás. „Jsme také svědky toho, že čeští novináři celou kampaň potažmo sexuální obtěžování spíše zlehčují, což mi přijde přehnané.“


Kampaň #MeToo je jednoznačně pozitivní, protože na problém upozornila... Spousta obětí, které ale neměly odvahu mluvit, má nyní bezpečný prostor, ve kterém se nebojí promluvit, nikdo je nebude odsuzovat nebo jejich zkušenost zlehčovat, jak se dělo předtím. Gaby Khazalová

Khazalová také není spokojená, že se o těchto činech máme dozvídat se zpožděním desítek let, jak je tomu u aktuálních zahraničích kauz. „Musíme se ptát, proč se to děje. Zjišťujeme, že tady je nějaký problém, o kterém celou dobu spousta lidí věděla, ale nijak se neřešil a všichni o něm mlčeli.“

Socioložka také odmítá, že jde o specifikum hollywoodského prostředí. „Musím odmítnout, že by liberálně levicové prostředí způsobovalo, že se množí případy sexuálního obtěžování. Myslím, že to s tím nemá nic společného a týká se to i kateder na univerzitách nebo soukromých firem.“

„Nevybízím k lynči u nás, ale jen chci poukázat, že v zahraničí se tyto případy objevují, ale u nás ne, což by nás mělo znepokojovat. Tyto problémy máme, mělo by se o nich mluvit a zkoumat, kolik studentek na univerzitě prožilo sexuální obtěžování a kolik stážistek nebo členek politických stran má podobné zkušenosti,“ vyzvala Gaby Khazalová.

Ředitel Občanského institutu Roman Joch souhlasí, že upozorňování na sexuální násilí je správné. „Je dobré, že kampaň #MeToo na sociálních sítích začala... Problém nastává tehdy, když se za sexuální násilí považuje něco, co jím není.“

Pokud dochází k sexuálnímu obtěžování, nebo přímo k útokům ve vztahu nadřízeného a podřízeného, je řešením jít za vyšším nadřízeným, radí expert. „Pokud ani to nepomůže, tak od toho máme tisk. Ženy měly mluvit mnohem dříve, ne až teď po desetiletích.“


Zlepšeme naše chování, posilme povědomí větší potřeby slušnosti na všech stranách. Takové postupné zvyšování slušnosti může mít dlouhodobě větší účinek než nárazové kampaně typu #MeToo. Roman Joch

Joch vidí příčinu problému v sexuální revoluci poloviny 60. let. „Předtím byla společností vynucována sexuální tabu, která chrání slabé: děti a ženy. Teorie genderového feminismu ale začaly tvrdit, že mezi mužem a ženou nejsou rozdíly, morální tabu jsou represivní a špatné a člověk by měl vyjadřovat svou sexualitu, kdy chce.“

„Důsledkem bylo, že muži se tak začali chovat a ženy se bály, že pokud si budou stěžovat na mužské hrubiánství, budou vnímány jako zapšklé puritánky.“

Přesto je nutné rozlišovat mezi sexuálním násilím a sexuálním obtěžováním. „První je zločin, druhé je neslušnost a nevhodnost chování.“

„My sice nevíme, kolik skutečných znásilnění není odhaleno nebo nahlášeno, ale pak máme opačné případy, kdy je například jeden z rodičů křivě nařčen ze sexuálního obtěžování vlastních dětí,“ upozornil na dvojsečnost posuzování domnělých sexuálních přestupků Roman Joch.