O jeden hlas, o jeden blbý hlas

14. červen 2002

Premiér Miloš Zeman nezůstal ani v samotném, předem ohlášeném a dosud neodvolaném závěru své politické kariéry nic dlužen pověsti tvůrce rázných výroků, když po čtvrtečním hlasování Poslanecké sněmovny o nákupu nadzvukových stíhaček Gripen prohlásil: "O jeden hlas, o jeden blbý hlas..."

Premiér tím okomentoval závěrečný výsledek hlasování, kde vládou navrhovaný obchod, který měl přijít stát na něco více než 60 miliard korun, neprošel o jeden hlas. Těžko říct, čí to byl hlas - kandidátů na pozici nejmocnějšího muže Poslanecké sněmovny (tedy toho, kdo svým hlasem rozhodl vládní stíhačkovou bitvu v její neprospěch) je více.

Proti návrhu ČSSD hlasovali všichni poslanci Občanské demokratické strany, 19 poslanců KSČM (2 z nich byli pro), 9 poslanců Unie svobody ( 7 poslanců hlasovalo pro nákup), 2 poslanci KDU-ČSL (18 bylo pro) a jeden poslanec tzv. "nezařazený".

Bez omluvy se nedostavili dva poslanci vládní strany, chyběl též jeden poslanec Unie svobody, dva komunisté a hlasování se zdržel též poslanec KSČM Vojtěch Filip. Nejčastěji míří mediální ukazovák na lidoveckého poslance a místopředsedu KDU-ČSL Tomáše Kvapila, neb ten rázně změnil svoje předchozí kladné stanovisko k nákupu stíhaček na opačné.

V zásadě je to ale všechno úplně jedno. Poslední předvolební hlasování Poslanecké sněmovny jen potvrdilo, že k nějakým zásadním politickým rozhodnutím nebyla současná sněmovna schopna dospět. A navíc - podařilo se jí elegantně přehodit horký brambor zodpovědnosti za část státní suverenity, k níž obranyschopnost republiky jistě patří, na příští politické zastoupení.

V současné době to nevypadá nijak zvlášť dobře. Pravda - podařilo se jistým způsobem rozběhnout transformaci armády. Vzhledem však k tomu, že jde o finančně i personálně velice náročnou operaci, z níž je přestavba leteckých sil jen částí, může současný politický nesoulad kolem nákupu stíhaček posloužit jako příklad (popřípadě) varování pro příští politickou garnituru.

Na druhou stranu je nutné uznat, že sociálně demokratická vláda se snažila prosadit svou verzi modernizace bojového letectva s elegancí slona v porcelánu. Výběrové řízení proběhlo na místní poměry posledních let, takříkajíc, standardně - tedy poměrně nepřesvědčivě. Parametry řízení byly tak okatě "ušity" na míru jednomu z možných zájemců, že ti ostatní z řízení více či méně znechuceně odstoupili. Sociální demokraté se zbytek domácího politického světa snažili přesvědčit o výhodnosti smlouvy s britsko-švédským konsorciem BAe Systems/Saab především s ohledem na smlouvou zajištěné doprovodné investiční programy, které měly být pro stát velice výhodně neboť měly jakoby přesáhnout náklady na nákup létacích strojů.

Jenže - ani to se nepovedlo, nehledě na zásadní odpor části Poslanecké sněmovny proti nákupu nových (a drahých) stíhaček vůbec. Trochu tragikomickou roli v tomto ohledu sehrála smluvní opozice, tedy ODS. Místopředseda ODS a šéf bezpečnostního a branného výboru sněmovny Petr Nečas například mezi argumenty proti nákupu nových stíhaček uváděl i to, že se sociálně demokratický ministr obrany Jaroslav Tvrdík a jeho tým nikdy vážně nezabývali myšlenkou o nouzové prodloužení životnosti dosud sloužících sovětských stíhaček Mig 21. Přitom - podle slov ministra Tvrdíka - to byl právě Nečas, který už v roce 1993 stál v čele politických odpůrců tehdejším vedením ministerstva obrany navrhované modernizace Migů.

Životnost dosud sloužících strojů skončí v roce 2004. Už dnes mají omezené možnosti při létání za snížené viditelnosti a řadu dalších nedostatků. V případě, že se i příští vláda odvrátí od nákupu nových nadzvukových stíhaček, bude mít Česká republika nejspíš k dispozici podzvukové letouny L-159 (jejich dodávka pro potřeby České armády je stále provázena různými zdrženími a celkově se nejeví jako mimořádně dobrý obchod), přičemž navíc bude muset požádat o ochranu svého vzdušného prostoru členské státy NATO. To je právě okolnost, která se dá - v politickém prohlášení v době voleb - označit za "omezení státní suverenity".

Volič má - právě v těchto chvílích - možnost zamyslet se při vyplňování volebního lístku i nad postoji jednotlivých stran ke složité, leč řešení potřebující problematice transformace armády. A na závěr - projekt nákupu stíhaček Gripen není ještě zcela v nenávratnu. Nabídka konsorcia BAe Systems/Saab platí do konce září. Nová vláda i nová Poslanecká sněmovna se mohou hned zkraje svého působení nad tímto bezpečnostním oříškem řádně zapotit...

Napište nám: rse@rozhlas.cz

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.