O chaldejských křesťanech v Iráku
Arcibiskup chaldejsko-katolické církve Louis Sako z iráckého Kirkúku požaduje zvláštní program návratu iráckých uprchlíků do jejich domovů. V rozhovoru pro Rádio Vatikán označil vynucenou emigraci místních křesťanů za tragédii. Křesťanské dědictví, které sahá až do apoštolských časů, by mělo v Iráku zůstat zachováno, cituje arcibiskupa agentura APA. V letech po spojenecké invazi v roce 2003 opustily Irák statisíce obyvatel. Většinu křesťanů donutili k útěku fanatičtí islamisté a tito uprchlíci dodnes v zemi nevidí pro sebe ani pro své děti žádnou budoucnost. Mnozí z těchto nucených exulantů podle arcibiskupa trpí těžkými duševními traumaty.
Evropská unie požaduje po bagdádské vládě větší podporu těmto utečencům. Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky odhaduje, že své domovy muselo opustit na dva a půl milionu Iráčanů. Dalších dva a čtvrt milionu žije v cizině, především v sousední Sýrii a Jordánsku. Apoštolský nuncius v Bagdádu arcibiskup Francis Chullikatt zdůraznil, že k útěku jsou kvůli trvajícímu násilí nuceni především křesťané a příslušníci dalších náboženských menšin. Loni při atentátech zahynulo více než padesát křesťanských duchovních, včetně uneseného chaldejského arcibiskupa z Mosulu Paulose Faradže Ráha, jehož tělo se našlo na skládce odpadků nedaleko města.
Situace křesťanské části obyvatelstva Iráku se po spojenecké invazi prudce zhoršila. Byly vypáleny desítky kostelů a zavražděno množství křesťanů a na denním pořádku je diskriminace a nevraživost. Kdo je označen za křesťana, je podle duchovních často terčem brutálního pronásledování. Počet křesťanů od roku 2005 poklesl přibližně o polovinu z 800 000 na 400000 věřících. Většina iráckých křesťanů v Iráku se hlásí k chaldejské odnoži katolické církve, která uznává autoritu papeže. Jejich nejvyšším představitelem je babylónský patriarcha kardinál Emmanuel III. Delly se sídlem v Bagdádu. Ten se obává, že během jedné generace nezbudou v Iráku už žádní křesťané, píše APA.
