Nový srbský parlament odmítl plán OSN pro Kosovo

Nově zvolený srbský parlament v Bělehradě na svém prvním zasedání odmítl ve středu pozdě večer plán v současné podobě, protože se v něm nenalézá formulace, o tom že Kosovo zůstane nedělitelnou součástí Srbska, jak to předpokládá loni schválená nová ústava země. Na odmítnutí plánu se podle předpokladu shodly největší strany a takový postup schválilo 225 z 250 poslanců Skupštiny. Premiér Vojislav Koštunica prohlásil, že parlament vyslal do světa jasný signál: Ahtisaariho plán je pro jeho zemi nemyslitelný.

" To v srbštině a všech ostatních jazycích znamená, že Kosovo zůstane srbské. Nebude nezávislé, i kdyby se o něco takového kdokoli pokoušel dosáhnout silou a nátlakem. Srbsko nesmí být poraženo, nebo poníženo."

Ani prezident Srbska Boris Tadič nepovažuje odtržení z historických důvodů pro Srby citlivého místa za možné. Jak nedávno v rozhovoru pro naší stanici řekl bývalý velvyslanec Srbska v České republice Aleksandar Ilič, je to asi tak, kdyby se u nás někdo pokoušel odtrhnout kus Česka, spojovaný s Přemyslovci. A takový vývoj, který by byl Srbsku vnucen, nemůže být podle prezidenta Tadiče myslitelný.

"Jen kompromisní řešení, dosažené rozhovory může mít trvalou hodnotu. Jen něco takového může dosáhnout stability na Balkáně. A rychlé integraci k evropským strukturám. V době kdy jsou v Prištině krvavé albánské demonstrace proti plánu a znovu se nám hrozí násilím, je důkazem, toho, že Kosovo musí zůstat součástí naší země i proto, že musíme bránit naše srbské spoluobčany."

A co oni sami? Stěžují si na kruté životní podmínky, nemožnost bezpečného pohybu po Kosovu a hrozícího násilí od albánské většiny. Jakákoli komunikace mezi oběma národy je na většině míst nemyslitelná, jak dokázala nedávná anketa, natočená BBC ve vesnici Vučrtin v oblasti kosovské oblasti Banjska.

"My Albánce ignorujeme a oní přehlížejí nás. Od roku 1999 tu ale dochází k násilnostem, vraždám a loupežím. Nám zůstaly jen naše duše," prohlásil jeden ze starších srbských obyvatel Vučitrnu.

Ti mladší nevidí ve vesnici s 95 procenty nezaměstnaných žádnou perspektivu a z Kosova chtějí dokonce odejít.

" Nemáme peníze a uvažujeme o odchodu. Za posledních 5 let se nic nehnulo kupředu. Ten kdo práci měl, ztratil ji."

Prezident Kosova, nyní spravovaného OSN Fatmir Seidiu i premiér Agim Čeku, oba Albánci, plán Martiho Ahtisaariho podpořili. Radikální stoupenci jasně deklarované nezávislosti z hnutí nazvaného Sebeurčení vyvolali během protivládní demonstrace v Prištině střety s policií. Ta musela zasahovat slzným plynem a gumovými projektily. Přesto byli při nepokojích zabiti dva lidé a 80 utrpělo zranění. Následkem toho podali demise jak šéf mezinárodní policie v Kosovu Stephen Curtis, tak i ministr vnitra kosovské provinční vlády Bljerim Kuči.

Klid tedy není ani v Srbsku, ani mezi kosovskými Albánci. Ačkoli jejich vrcholní politici s Ahtisaariho souhlasí, radikálnější skupiny jej odmítají.

Jedno je jisté. Kosovo není na brzkou samostatnost připraveno mimo jiné proto, že místní policie by asi sama těžko zabránila násilnostem. Proto v zemi bude muset zůstat i 16 a půl tisíce vojáků KFOR. Kosovkým institucím bude určitě ještě nějakou dobu trvat, než získají dostatek zkušeností a připravenosti k tomu, že by mohly vládnout bez přítomnosti OSN, i když ta bude dlouhodobě zřejmě svou roli omezovat. Nikdo zatím neví, zda se Albánci do té doby vzdají svého záměru spojit dohromady všechny oblasti bývalé Jugoslávie, kde tvoří většinu: Kosovo, část Makedonie, Černé Hory a také jižní část Srbka, oblast Bujanovce, Medvedže a Preševa. I když o tom v posledních měsících už albánští představitelé raději nehovořili.

Nyní je situace spíše kritická. Generální tajemník NATO Jaap de Hof Schefer i proto ve čtvrtek přicestoval do Kosova, aby se v souvislosti s nedávnými nepokoji seznámil s připraveností vojsk KFOR v případě další eskalace napětí.

I Ahtisaariho plán totiž předpokládá, že v Kosovu bude postupně zajištěna volnost pohybu pro všechny, vzrůstala bezpečnost a zajištěna by byla i demokratická pravidla v evropském slova smyslu. Zda je to v únoru roku 2007 vůbec možné, zůstává otázkou. Převládá názor, že spíše ne. Bude to možné za několik desetiletí?

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .