Nový simulátor mozku

Dokonalá simulace činnosti lidského mozku v počítači je zatím stále nedosažitelným snem. Teď ale vznikl nový simulátor mozku s názvem Spaun, který představuje velký pokrok. Zvládá totiž zatím ty nejkomplexnější simulace mozku v historii a zároveň plní jednoduché úkoly.

Analýza činnosti mozků zvířete či člověka je klíčem k pochopení jejich chování, je to důležité jak pro rozvoj umělé inteligence, tak pro neurofyziologii. V současnosti je v této oblasti upřena velká pozornost ke kanadskému projektu s názvem Spaun - The Semantic Pointer Architecture Unified Network. Ten vyvíjejí odborníci na Univerzitě ve Waterloo.

Dosavadní simulátory mozku na bázi umělých neuronů, ať už fyzických nebo virtuálních, nebyly příliš úspěšné. Spaun ale díky svým asi 2,5 milionům softwarových neuronů umí identifikovat řadu objektů, pamatovat si je, učit se a řešit jednoduché problémy. Zvládá dokonce i některé úkoly, které spadají do kontextu testů inteligenčního kvocientu. Skutečný mozek člověka ale obsahuje kolem 100 miliard neuronů.

Simulované neurony programu Spaun jsou sdruženy do funkčních skupin, které přesně odpovídají oblastem specializovaným na různé úkoly ve skutečném lidském mozku. Systém je dále vybaven virtuálním okem a reálnou robotickou paží. Při jednotlivých úkolech vědci virtuálnímu mozku např. ukazují obrázky číslic nebo geometrických tvarů. Mozek pak musí svojí robotickou rukou kreslit správné odpovědi. Jde buď o rozeznávání tvarů, jejich prosté napodobování, opakování sekvencí číslic, nebo dokonce počítání. Na rozdíl od jiných simulací mozku, které se zaměřují jen na modelování jeho struktury nebo řešení jednotlivých problémů, Spaun toho umí víc. Umí obě tyto složky spojit s konkrétním chováním, propojuje různé úkoly do logické, na sebe navazující posloupnosti.

Spaun tedy nejen dobře mapuje činnost svých komponent, které odpovídají oblastem lidského mozku, ale také umí spojit abstraktní procesy s konkrétním chováním. Spaun dokonce umí simulovat i některé nedokonalosti a selhání činnosti mozku spojené s rostoucí obtížností úloh.

Spaun má přesto zatím přesto mnoho omezení, např. neumí se adaptovat na úplně nové úkoly a samostatně se orientovat v kontextu situace. Nehledě na to, že tato simulace neprobíhá v reálném čase - průběh pouhé jedné sekundy simulace počítá velmi výkonný stroj po celé dvě hodiny.

Zdroje: PhysOrg, Popular Science