Novinky z německé politické scény

Sblížení, po Schröderově důrazném odmítnutí zúčastnit se války v Iráku, v Petrohradě tedy nedojde. Po návratu do Berlína čeká pak spolkového kancléře v neděli mimořádný sjezd sociální demokracie, který má rozhodnout o jeho reformní agendě 2010. Zdá se, že většina delegátů, nevylučuje se, že jich bude osmdesát procent, Schröderův reformní návrh přijme, a tak bude mít otevřenou cestu k projednávání ve Spolkovém sněmu. Otázka je, kolik delegátů sjezdu bude hlasovat proti přijetí agendy 2010. Jisté je, že spor o agendu 2010 už nyní zanechal v sociální demokracii stopy. Na dvacet tisíc členů SPD ze strany vystoupilo. Stranickou pokladnu zatížily čtyři regionální konference, na kterých kancléř pro svůj návrh agitoval, a nedělní mimořádný sjezd, jedním milionem eur.

Konečně zřejmě už vyprchala i radost z vítězství sociální demokracie v senátních volbách v Brémách, za které, jak se shodují politologové, vděčí sociální demokraté nikoliv úspěšné politice spolkového kancléře, ale velké popularitě brémského vrchního starosty Henninga Scherfa. A náladu Gerharda Schrödera jistě nezlepšila, ba naopak, vládní krize rudozelené zemské vlády v největší německé spolkové zemi Severním Porýní-Westfálsku.

V Berlíně o ní jednal spolkový kancléř s předsedou zemské vlády Peterem Steinbrückem, a předsedou zemské organizace SPD Haraldem Scharlauem, ale nepřesvědčil je o nutnosti udržet za každou cenu koalici se Zelenými. Nezapůsobil ani jeho argument, že konec rudozelené koalice v Düsseldorfu, by mohl být předzvěstí konce rudozelené spolkové vlády v Berlíně. Dosáhl jedině, že konečné rozhodnutí o rozpadu či zachování koalice padne později, až v červenci.

Ale, jak se proslechlo z Düsseldorfu, první tajné kontakty se svobodnými demokraty, kteří by měli nahradit Zelené v zemské vládě, sociální demokraté už navázali. A poslední hořká pilulka týdne. Právě zveřejněné výsledky preferencí německých politických stran ukázaly, že sociální demokraty by zvolila už jen čtvrtina německých voličů, zatímco křesťanští demokraté by měli sympatie čtyřiceti devíti procent.

Nepřekvapuje, že za těchto okolností se v Berlíně stále častěji hovoří o možnosti velké koalice sociálních a křesťanských demokratů. Tak politolog, profesor Jurgen Falter, konstatoval, že většina voličů si tajně přeje velkou koalici. V průzkumu, který provedl největší německý deník Bild-Zeitung, se vyslovilo přes sedmdesát šest procent pro velkou koalici a pouze necelých čtyřiadvacet procent jich bylo proti. Zatím však je, jak spolkový kancléř Schröder, tak předsedkyně křesťanských demokratů Angela Merklová, proti velké koalici.

Zatímco Schröder ví, že by ve velké koalici převzal funkci spolkového kancléře zřejmě některých z jiných sociálně demokratických představitelů, domnívá se Merklová, že ještě není čas ke změně rudozelené spolkové vlády. Ta se, podle ní, bude dostávat do stále větších potíží a její krize vyvrcholí, jak se také domnívá ministerský předseda Hessenska, Roland Koch, na podzim, kdy se bude blížit počet nezaměstnaných ve Spolkové republice k pěti milionům. Druhá polovina týdne však byla také ve znamení události, na kterou se již dlouho čekalo. Na první celoněmecký ekumenický, takzvaný církevní den, v Berlíně. Do německého hlavního města přijelo na čtyři sta tisíc katolíků a evangelíků, aby na setkáních a diskusích hovořili o možnosti užší spolupráce církví a posílili jejich vlivu na společnost.

Zahájení církevního dne se zúčastnil, jak spolkový prezident Johannes Rau, tak i spolkový kancléř Gerhard Schröder, spolkový ministr zahraničí Joschka Fischer a předsedkyně CDU Angela Merklová, která přijela do Berlína po soukromé audienci u papeže Jana Pavla druhého. Čestným hostem církevního dne je pak také nejvyšší představitel buddhistů, Dalajláma, který byl v Berlíně nadšeně uvítán.