Nová šance pro dialog?

15. listopad 2000

Obyvatele Horního Rakouska zřejmě drtivá porážka ČSSD v krajských volbách upřímně potěšila. Tamní politici věří, že se s krajským zastupitelstvem na jihu Čech, ve kterém nebude zastoupena strana, za jejíž vlády je Temelín uváděn do provozu, přece jen snáze domluví.

Poslanec hornorakoluského sněmu Rudi Anschober doufá, že co nejdříve bude moci být nastartován otevřený dialog o jihočeské jaderné elektrárně, takže blokády hranic už nebudou zapotřebí. Také českobudějovický adept na post hejtmana Jan Zahradník z ODS dává najevo ochotu k dialogu, ale upozorňuje, že Temelín je záležitostí ČR a nikoli kraje. On sám se navíc netají tím, že je stoupencem jaderné energetiky.

Napětí na česko-rakouské hranici se tedy kdykoli může znovu vyhrotit. Přesto je v situaci, kdy rakouský kancléř Schuessel, jak se před nedávnem ukázalo, přestává mít situaci v Horním Rakousku pod kontrolou a česká strana zase očividně neumí reagovat jinak než pohrůžkou, že premiér Zeman k jednáním do Vídně nepřijede, onen atmosférický posun, k němuž v důsledku krajských voleb na česko-rakouské hranici evidentně došlo, nesmírně cenný. Dohodnout se spolu totiž mohou jenom sousedé: nikdo jiný to za ně neudělá.

Mezitím dokonale splaskla i bublina údajného protřednictví v osobě evropského komisaře pro rozšíření Guethera Verheugena v otázkách jaderné bezpečnosti: co by asi tak mohl rozsoudit, když Evropa žádný společný standard v otázkách jaderné bezpečnosti nemá. Miloš Zeman to samozřejmě dobře věděl, když po schůzce v Brně s rakouským kancléřem v dobrém rozmaru před televizními kamerami sliboval, že ČR by takový standard jistě respektovala.

Rezervovanost Wolfganga Schuessela přitom rostla před očima: Při EK existuje sice už řadu desetiletí pracovní skupina Atomic Question Group, která se ale na nějakých společných parameterech jaderné bezpečnosti zatím nedohodla.

Striktně vzato jsou tedy členské státy EU, které vlastní jaderné elektrárny, dodnes vázány jen smlouvou organizace Euratom z 50.let, která nechává bezpečnostní standardy na nich. To vědí samozřejmě i ve Vídni. Tudíž vědí i to, že žádají-li přezkoušení Temelína nezávislými odborníky, vyžadují vlastně nadstandardní postup.

Ten ale vůbec není proti zájmům ČR, nýbrž právě naopak: Temelín má za našimi jižními i západními hranicemi totiž naprosto katastrofální pověst dezolátního podniku, který akutně ohrožuje životy lidí ve střední Evropě. Demonstrativním tvrzením, že jde o chloubu českého a amerického inženýrského umu, to čeští politici nezachrání, pouze přilévají oleje do ohně. Jen jeden příklad za všechny: na internetovách stránkách bavorského deníku Passauer Neue Presse odpovídali čtenáři v uplynulých týdnech ve vší vážnosti na otázku, zda je třeba nyní, kdy Temelín odhalil tak závažné deficity v jaderné bezpečnosti, stavět ve východním Bavorsku atomové kryty.

Hlasování dopadlo téměř nerozhodně. V takové vypjaté atmosféře působí pak samozřejmě každá zpráva o poruše v Temelíně jako další potvrzení těch nejhorších předtuch. Zvlášť je-li provázena obvyklým chlácholením SÚJB , že vůbec o nic nejde. Nedávný případ, kdy jaderná reakce musela být kvůli poruše v reaktoru zastavena, si mnozí naši sousedé vysvětlili například tak, že kdyby se totéž bylo stalo za plného provozu, měli bychom tu druhý Černobyl, tentokrát ale na dohled.

Nemá smysl bádat nad tím, kdo za takovýhle obraz Temelína v Rakousku a v Bavorsku může. Zcela jistě k němu ale přispěl ČEZ svou neprůhlednou politikou a svým tajnůstkářstvím. Komisi nezávislých odborníků už měl dávno vyžadovat sám: jenom nezávislé odborné posudky by asi mohly vést dnes k tomu, aby byl obraz Temelína rehabilitován. Nedávno se k Temelínu vyjádřila jedna z renomovaných západních nukleárních organizací například docela kladně: podle jejího soudu je Temelín vcelku v pořádku, až na bezpečnostní ventily a na paralelně položená potrubí. Obojí je třeba hlídat a v případě potřeby napravit. Nejde však o žádný problém, který by akutně ohrožoval okolí. O tom všem se dá mluvit v otevřeném dialogu se sousedy. Pro něj je dneska připravena půda na regionální rovině. Zeman se Schuesselem se očividně vmanévrovali do slepé uličky.

ČRo 6 / RSE 15. listopadu 2000 rse@cro.cz

Spustit audio

Více z pořadu