Nová britská strategie

Hlasování o pobytu Gurkhů vláda prohrála, když desítky vlastních poslanců hlasovaly proti a musí jim přistěhování povolovat, zatímco ohlášená strategie pro Afghánistán i Pákistán dohromady je vlastně jen potvrzením skutečnosti. Potvrzením toho, že afghánistánský Talibán je řízen, zásobován a financován z pákistánských pohraničních Severozápadních provincií a že ty tedy musí být zahrnuty do celkového řešení problému.

Kde totiž vládnou fundamentalisté a Talibán, tam vládne i ruka al-Kajdy, bez ohledu na to, že se například v údolí Svát, kde tomu tak je, nyní sama pákistánská vláda -- pozdě, ale přece -- snaží obnovit kontrolu za pomoci zbraní.

Brownova strategie, zjevně dopracovaná během jeho návštěv obou zemí v posledních dnech, spočívá na podobných ,,pilířích'' jako strategie amerického prezidenta Obamy. Cílem operací NATO v Afghánistánu musí být podle Browna ,,vytlačit, izolovat a odstranit'' Talibán ze scény a poskytnout obyvatelstvu hospodářský podíl na budoucnosti země.

To se bude britská vláda snažit podpořit finanční a hospodářskou pomocí ve výši 500 miliónů liber. Mezitím bude britský vojenský kontingent posílen o dalších 700 vojáků a dosáhne tak celkového počtu devíti tisíc. Zvýšení počtu vojáků má prý být jen dočasné během období nadcházejících prezidentských voleb, ale experti si tím nejsou tak jisti a armáda požadovala větší posily. Brown ovšem tvrdí, že činnost britských vojáků se má postupně přesunout do oblasti tréningu afghánské armády a policie. Ty by pak postupně přebíraly kontrolu nad provinciemi, podobně jako v Iráku -- kde tento postup právě umožnil úspěšné polapení hlavního vůdce al-Kajdy v zemi, al-Baghdádího samými Iráčany.

Jedním z cílů druhého pilíře, tedy pomoci Pákistánu, jehož pohraniční provincie označil před několika dny za tavící kotlík či semeniště terorismu -- což ostatně už dlouho všichni vědí -- má být ochránit tamní mládež před zhoubnou indoktrinací extrémistů. Na to Londýn poskytne 125 miliónů liber přes různé vzdělávací a osvětové programy spolu s pomocí v protiteroristických operacích a hospodářskou pomocí ve výši téměř 670 miliónů liber v příštích čtyřech letech. Brown prohlásil, že postoje Británie k oběma zemím jsou odlišné, ale musejí se navzájem doplňovat, neb Talibán i al-Kajda operují v obou zemích, cž jak řečeno se už dávno ví.

Stejně jako to, že značné procento bojovníků Talibánu dnes tvoří zahraniční bojovníci, rekrutovaní z řad fanatiků fundamentalismu ve světě, včetně britských muslimů z ghett Bradfordu, Leedsu či Birminghamu. Opozice Brownův plán podpořila, i když vůdce konzervativců Cameron zdůraznil, že pomoc Pákistánu by měla být přísně vázána na pokrok tamní vlády v boji proti terorismu. Vůdce liberálních demokratů Clegg zas upozornil na nutnost přípravy strategie pro odchod vojsk a na jejich nedostatečné vybavení, neboť vojáci už dlouho požadují výměnu lehkých džípů za obrněná vozidla, která by snížila účinnost min Talibánu.

Ve stejnou dobu, kdy premiér Brown odhaloval novou strategii, ohlásily rodiny obětí teroristického útoku na londýnský dopravní systém před čtyřmi roky, že budou požadovat parlamentní vyšetření účinnosti práce bezpečnostních služeb i podpory teroristů z řad britské muslimské komunity. Podnětem k prohlášení byl výrok soudu, že tři kamarádi sebevražedných teroristů nemohou být po čtyřletém vyšetřování a dvou soudech -- což vše mělo stát na sto miliónů liber -- odsouzeni pro nedostatek důkazů jako pomahači útočníků.

Policie si je jistá, že teroristům pomohli členové muslimské komunity v ghettu Beeston v severoanglickém Leedsu. Porota však zcela zprostila obvinění 28ti letého Sadeera Saleema a jeho dva společníky, pětadvacetiletého Waheeda Aliho, původem z Bangladeše a dvaatřicetiletého Mohammeda Shakila, původem z Pákistánu, kterým však byla dokázána účast na teroristickém tréninku v Pákistánu

Oba za to byli odsouzeni k sedmi letům vězení, ale poté, co mají za sebou už dva roky ve vazbě, mohou být už za dva roky propuštěni na svobodu. Rodinám obětí terorismu se nelíbí hlavně údajná neschopnost bezpečnostních služeb dokázat trojici podporu onoho teroristického útoku. Někteří komentátoři i politikové ovšem tvrdí, že striktní dodržování zákona je i v těchto případech důkazem, že údajná ,,slabost'' demokracie a právního státu jsou lepší než to, co by chtěli teroristé a že tato skutečnost umožní nakonec demokraciím nad terorismem zvítězit. Inu, uvidíme.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .