Norsko slaví 200 let nezávislosti

Internetová stránka Views and News from Norway připomněla, že trvalo ještě 89 let, než bylo Norsko uznáno jako nezávislý stát.

Muži shromáždění v Eidsvollu byli nešťastní, že Norsko, které čtyři sta let patřilo k Dánsku, bylo po napoleonských válkách předáno Švédsku. Dánsko i s Norskem bylo za války na straně Napoleonovy Francie, zatímco Švédsko bylo spojencem Velké Británie. Když Napoleon prohrál a Britové zvítězili, mírová smlouva podepsaná v německém Kielu stanovila, že dánský král musí předat Norsko králi švédskému.

V Norsku v té době sílila touha po nezávislosti. Dánský princ a pozdější král Christian Frederik, který se chtěl stát panovníkem nezávislého Norska, se připojil ke shromáždění v Eidsvollu, kde byl i biskup, několik podnikatelů a důstojníků. Většinou se věnovali i politice a všichni podporovali hnutí za nezávislost země založenou na demokratických zásadách.

Přítomní přesvědčili prince Christiana Frederika, aby se neprohlásil norským králem a místo toho vyhlásil volby do Národního shromáždění, které by sepsalo ústavu a zvolilo krále nového norského státu. Za měsíc bylo skoro všechno hotovo a Christian Frederik byl zvolen králem Norska ihned po přijetí ústavy schválené 17. května roku 1814. Vítězní Britové proti ústavě nic neměli, ale trvali na nové personální unii Švédska a Norska pod vládou švédského krále.

Norové se s tím nikdy nespokojili a jejich vytrvalé úsilí jim v roce 1905 vyneslo svrchovaný stát s vlastní zahraniční politikou a nakonec i s vlastním králem. Letošní oslavy připomínají rok 1814 a ústavu, která se stala základnou norské nezávislosti a demokracie. Vzpomínkové slavnosti byly proto zahájeny v opraveném panském sídle Eidsvollu, kde před dvěma sty lety všechno začalo.

Budova tehdy patřila podnikateli a politikovi Carstenu Ankerovi, který žil 37 let v Kodani, než převzal železárny v Eidsvollu a přestěhoval se tam. Byl to osobní přítel dánského prince a na jaře roku 1814 se vydal do Londýna, aby propagoval nezávislost Norska. Svůj dům poskytl jako místo politických schůzek, které bylo snadno dosažitelné pro majitele velkých statků a podnikatele, kteří většinou bydleli buď v Kristianii – dnešním Oslu – nebo v jejím blízkém okolí.

Oscar Arnold Wergeland: Ústavní shromáždění v Eidsvollu v roce 1814, 1885|foto: Archives of the Storting

Sám Carsten Anker se politických schůzí neúčastnil a v roce 1822 zkrachoval. Jeho dům i s vybavením byl prodán a Anker o dva roky později zemřel. Budovu později převzal stát a roku 1837 se z ní stal první historický památník v Norsku. Letos budou oslavám dvoustého výročí ústavy věnovány výstavy v muzeích po celé zemi. Největší z nich bude od 31. července v norském lidovém muzeu v Oslu věnována politickému dramatu mezi Norskem, Dánskem a Švédskem.

Národní galerie v Oslu vystavuje obrazy a objekty přímo spojené s dramatickými událostmi v roce 1814. Zajímavou expozici připravilo Národní muzeum architektury, kde bude k vidění, jak v té době vypadala norská metropole Oslo – tehdejší Kristiania – a jak se časem měnila podoba města.

Během celého roku proběhne asi sto výročních oslav včetně zvláštních programů plánovaných na 17. květen. Připomenou historické události v Norsku, počínaje 9. dubnem roku 1940, kdy do země vpadla armáda nacistického Německa, a konče 8. květnem roku 1945, kdy se slaví Den osvobození. V neděli 23. února se budou v norských kostelích sloužit bohoslužby připomínající norskou ústavu a demokracii.

A zapomenut nezůstane ani dánský princ a pozdější král Christian Frederik, jehož socha bude postavena před norským parlamentem.

Zpracováno za zahraničního tisku.