Ze slovanských poutníků králi. Vančurovými Obrazy z dějin národa českého s Rösnerem a Schwarzem
Příběhy slavných osobností českého národa, nazvané Obrazy z dějin národa českého, začal Vladislav Vančura psát v roce 1939 se záměrem, aby v době okupace pozvedl národní sebevědomí. Knihu nepojednal jako souvislé vyprávění, ale jako stylizované příběhy slavných postav českého národa. Vyprávění začíná příchodem Slovanů a končí osudem Přemysla Otakara II. a provází jím vynikající Boris Rösner a Jiří Schwarz.
Vančura měl velmi osobitý autorský styl. Archaická slova a knižní výrazy spojoval s lidovou mluvou. Větná stavba je zastaralá, užívá složitá souvětí. Specifický a pro čtenáře často náročný jazyk dává dílům monumentální ráz. Části příběhů připomínají filmové scénáře, důležitou roli hraje vypravěč. Opěvuje život, zdůrazňuje prožitky, detailně vyjadřuje náladu, barevnost příběhu, city.
Obrazy z dějin národa českého nestihl dokončit, z původně plánovaných šesti dílů napsal jen dva.
Velikán meziválečné prózy
Vladislav Vančura se narodil v roce 1891 v Háji u Opavy. Povahou byl velmi hrdý a nepoddajný, takže jeho studijní léta nebyla příliš úspěšná.
Čtěte také
Na vysoké škole se nejdříve zabýval právem, ale po těžké nemoci matky přestoupil na medicínu. Po studiích pracoval jako lékař na Zbraslavi.
Později se však začal věnovat výlučně literatuře a díky svým literárním dílům si vydobyl místo velikána meziválečné prózy. Byl členem a prvním předsedou seskupení českých avantgardních umělců Devětsil a také podporoval poetistické literární tendence.
Radiokihu můžete poslouchat čtyři týdny.
Vladislav Vančura: Obrazy z dějin národa českého (1979)
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
