Noční kamufláž sepií
Hlavonožci dovedou ve dne měnit barvu svého těla s rychlostí, která mezi živočichy nemá obdobu. Zatím však nebylo dokumentováno, jak své kamuflážní schopnosti využívají v noci. V článku, který vyjde v dubnovém čísle The American Naturalist, popisují biologové z Marine Biological Laboratory vůbec první pozorování nočního maskování u sépií.
Australská sépie vějířovitá (Sepia apama) je největší známý druh sépie, který v průměru dosahuje velikosti kolem třičtvrtě metru. Svůj vzhled dokáže kamuflovat tak, že dokonale splývá s prostředím podmořských útesů. S pomocí dálkově řízeného podmořského zařízení vybaveného videokamerou (Remotely Operated Vehicle) dokázali biologové tyto sépie sledovat 24 hodin denně.
Zjistili, že pouhá 3 % sépií se maskují během dne. Při nástupu šera se však 86 % jedinců okamžitě přizpůsobilo změně barev okolí a splynulo s ním, ať už se vyskytovali v mořské "trávě", nebo na holých skalách. Podle vedoucího studie doktora Rogera Hanlona z toho plynou dva důležité poznatky. Už jsme věděli, že sépie ve dne využívají vizuální informace k výběru vhodného maskovacího "vzoru", ale teprve nová pozorování přinášejí první behaviorální důkaz o tom, že disponují nočním viděním. Noční kamuflování sépií také nepřímo dokazuje, že i jejich predátoři se dobře orientují a loví i ve tmě - to představuje dosud neprozkoumaný fenomén podmořského světa.
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
