Netopýři s paradoxním nosem

21. červen 2011

Netopýři vrápenci mají uprostřed čenichu blanité výrůstky. Nápadné jsou zvláště u druhu Rhinolophus paradoxolophus z pralesů jihovýchodní Asie, jehož druhové jméno se vztahuje právě k "paradoxnímu" nosu.

Výběžek na čenichu dospělých jedinců tohoto druhu je dlouhý plných 9 mm - což je asi o polovinu více než u jiných vrápenců. Jakou má přerostý výběžek funkci je otázka, která zoologům leží v hlavách už více než 60 let. Hádanku nakonec rozluštil tým vědců z americké Virginia Tech University. Zjistili, že pomocí dlouhého nosu vrápenci soustřeďují ultrazvukové vlny do jediného paprsku.

Netopýři používají k orientaci v prostředí a lokalizaci kořisti echolokaci. Ultrazvukové vlny přitom vysílají z úst nebo - jako v případě vrápence Rhinolophus paradoxolophus - z nosu. Vědci vytvořili počítačové animace, na kterých studovali, jak různá délka nosu vrápence ovlivní rozptyl ultrazvukových vln. Výběžek na čenichu "paradoxního" vrápence označili za dokonalý výtvor evoluce. Jeho délka se totiž zastavila přesně v bodě, za kterým by soustřeďování zvukových vln už bylo neefektivní.

Výzkum, který objasnil délku čenichu vrápence, je součástí rozsáhlé studie, jejímž cílem je prostudovat zaměřování ultrazvuku u 120 různých druhů netopýrů. Výsledky, které by měly být k dispozici do konce roku 2010, chtějí vědci využít v oblasti satelitní komunikace a námořních sonarových systémů.

autor: Martina Otčenášková
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.