Netopýři s paradoxním nosem
Netopýři vrápenci mají uprostřed čenichu blanité výrůstky. Nápadné jsou zvláště u druhu Rhinolophus paradoxolophus z pralesů jihovýchodní Asie, jehož druhové jméno se vztahuje právě k "paradoxnímu" nosu.
Výběžek na čenichu dospělých jedinců tohoto druhu je dlouhý plných 9 mm - což je asi o polovinu více než u jiných vrápenců. Jakou má přerostý výběžek funkci je otázka, která zoologům leží v hlavách už více než 60 let. Hádanku nakonec rozluštil tým vědců z americké Virginia Tech University. Zjistili, že pomocí dlouhého nosu vrápenci soustřeďují ultrazvukové vlny do jediného paprsku.
Netopýři používají k orientaci v prostředí a lokalizaci kořisti echolokaci. Ultrazvukové vlny přitom vysílají z úst nebo - jako v případě vrápence Rhinolophus paradoxolophus - z nosu. Vědci vytvořili počítačové animace, na kterých studovali, jak různá délka nosu vrápence ovlivní rozptyl ultrazvukových vln. Výběžek na čenichu "paradoxního" vrápence označili za dokonalý výtvor evoluce. Jeho délka se totiž zastavila přesně v bodě, za kterým by soustřeďování zvukových vln už bylo neefektivní.
Výzkum, který objasnil délku čenichu vrápence, je součástí rozsáhlé studie, jejímž cílem je prostudovat zaměřování ultrazvuku u 120 různých druhů netopýrů. Výsledky, které by měly být k dispozici do konce roku 2010, chtějí vědci využít v oblasti satelitní komunikace a námořních sonarových systémů.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
