Neposlušná ministryně a dvojitý agent

Na domácí scéně si však zároveň vysloužila nálepku rebelky. V posledních měsících se několikrát dostala do sporu se svým nadřízeným Tony Blairem kvůli válce v Iráku. Již v březnu hrozila demisí, tehdy se ale ještě premiérem nechala přemluvit a ve vládě zůstala. V pondělním projevu k parlamentu, který pozorovatelé označili jako dramatický, Shortová ostře vystoupila proti Blairově irácké politice. Prohlásila, že se cítí šokována a zahanbena rezolucí o Iráku, kterou zástupci Velké Británie a Spojených států minulý pátek předložili Radě bezpečnosti OSN. Pokud bude schválena, Washington a jeho spojenci získají podle bývalé ministryně kontrolu nad iráckou ropou. "Tato rezoluce podkopává mou dosavadní snahu o rekonstrukci Iráku a znemožňuje mou práci," cituje Shortovou agentura Reuters. Labouristická politička také obvinila Tonyho Blaira z posedlostí "vlastním místem v dějinách." V rozhovoru, který několik hodin po své parlamentní řeči poskytla listu Financial Times, šla však bývalá ministryně ještě dál, když prohlásila, že Tony Blair by se již napotřetí neměl stát premiérem.

Ačkoliv Shortová odstoupila na protest proti Blairově politice, jeho pozici však nejspíš paradoxně upevnila - ministerský předseda se totiž zbavil hlasité oponentky. Podle agentury Reuters navíc rychlost, s jakou jmenoval nástupkyni Shortové - baronku Valerii Amosovou, která je první britskou ministryní černé pleti - naznačuje, že premiér měl v úmyslu rebelující ministryni sám odvolat. Je ale také možné, že rezignace Shortové posílí odpor levicového křídla Labouristů vůči politice Tonyho Blaira.

Mnohem víc než odstoupení Shortové však může Tonyho Blaira ohrozit skandál, který na Britských ostrovech vypukl v souvislosti s odhalením identity vysoce postaveného člena Irské republikánské armády a zároveň informátora britské rozvědky. Několik britských a irských deníků o víkendu zveřejnilo, že muž dosud známý pod přezdívkou "Stakeknife", se ve skutečnosti jmenuje Alfredo Scappaticci. V hierarchii IRA zastával významné postavení. Mimo jiné byl blízkým přítelem současného vůdce strany Sinn Fein Gerryho Adamse. Osobně se podílel údajně až na 40 vraždách - některé z obětí měly být nevinní lidé, kteří zemřeli proto, aby nevyšlo najevo, že "Stakeknife" pracuje pro Londýn. Do služeb britské rozvědky se tento vysoký představitel severoirských teroristů dal před 25 lety a jeho informací si tajná služba cenila na 80 000 liber ročně, které "Stakeknifovi" plynuly na jeho gibraltarský účet.

Odhalení dvojitého agenta vyvolává řadu znepokojujících otázek: Pokud britská rozvědka v předstihu věděla o všech důležitých akcích Irské republikánské armády, proč nezakročila proti teroristům důrazněji? Proč dovolila Scappaticcimu alias "Stakeknifovi" zabíjet - často nevinné - lidi? Vhledem k tomu, že zprávy tohoto tajného agenta se údajně dostávaly na stůl všech posledních tří britských premiérů, nabízí se také otázka, do jaké míry byly o Scappaticciho činnosti informovány nejvyšší politické špičky v zemi.

Lze očekávat, že v důsledku skandálu kolem "Stakeknifa" proběhne v rámci struktur IRA čistka. Půda se pravděpodobně zachvěje i pod některými zaměstnanci britské rozvědky. Odhalení identity dvojitého agenta bude mít také dopad na politiky ze strany Sinn Fein, politického křídla Irské republikánské armády a může zasáhnout i představitele britské politické scény. Do jaké míry? To ukáží následující týdny.