Nenápadnou osadu zničila zrada. Dokument o vyhlazené obci Ležáky

14. březen 2018
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Vyhlazená obec Ležáky, nejviditelnejší výsledek pardubického gestapa

Je nám líto, ale k tomuto audiu již vypršela autorská práva.

Ležáky jsou symbolem protinacistického odboje i následků zrady. Obyvatelé byli popraveni, děti deportovány do vyhlazovacího tábora Chełmno. Přesto několik svědků přežilo. Poslechněte si jejich vzpomínky.

Ležáky bývaly před válkou docela nenápadnou osadou „zastrčenou“ v údolní jizvě na okraji Vysočiny, mezi Železnými horami a Žďárskými vrchy. Osm chalup, mlýn, několik lomů v blízkém okolí, potok, cesty, pěšiny a lesy.

Této venkovské zapadlosti a především statečnosti nájemce jednoho z lomů Jindřicha Vaška využil v prvních měsících roku 1942 radiotelegrafista paraskupiny Silver A Jiří Potůček a vysílal odtud depeše do Londýna.

Zradou Karla Čurdy ale došlo k roztržení do té doby kompaktní odbojové sítě na Pardubicku a 24. června 1942 byly Ležáky v rámci nacistické perzekuce českého obyvatelstva a za pomoc paraskupině Silver A vypáleny a zničeny, obyvatelé popraveni a děti deportovány do vyhlazovacího tábora Chełmno.

Pouze sestry Šťulíkovy byly určeny k poněmčení a válku přežily. S nimi i několik mužů, kteří v tu dobu pracovali jako totálně nasazení v Německu, a mlynářský učeň Jan Pavliš.

Po 68 letech

U ležáckého rybníku teď chytají ryby dva chlápci v maskáčích. Před výčepem u muzea se turista na kole pře o kvalitu piva. A kamenné základy vypálených domů v ležácké stráni připomínají ústa vyceněná do nebe.

Ležáky

Fotografii četnického strážmistra Karla Kněze (1899 – 1942), důležitého člena místní odbojové sítě, doprovází krátká informace, že v zoufalství před zatčením gestapem spáchal sebevraždu, aby tím zachránil nejen manželku a dvě malé děti, ale i další odbojáře. To se stalo zvláštní pobídkou pátrat v ležácké krajině a archivech po pamětnících a pokusit se zpřítomnit pozapomenuté jméno nesmírně obětavého vlastence a nahlédnout jeho osobní drama.

Podařilo se natočit jak vzpomínky syna Karla Kněze, tak i svědka posledních minut odbojářova života Josefa Doležala a vzpomínky dalších deseti pamětníků. Vznikl tak dokument nazvaný Nebe plné dýmu s podtitulkem Sebevražda vrchního četnického strážmistra Karla Kněze jako předzvěst ležácké tragédie.

Data, několik jmen a ležácká kapitola v učebnici protinacistického odporu se díky paměti a rozhlasovému mikrofonu stávají živým dramatem, vrhajícím stín do našich dnů.

autor: Miloš Doležal
Spustit audio