Nenápadní ptáci moa

Nový Zéland byl v minulosti domovem nelétavých ptáků moa, kteří dosahovali průměrné výšky 2,5 metru a váhy kolem 250 kilogramů. Dominatními živočichy Nového Zélandu byli až do roku 1280, kdy na ostrov připluli první lidé. Pak se stali oblíbenou kořistí Maorů a kolem roku 1500 vyhynuli. Kromě kosterních pozůstatků ptáků moa se v novozélandských jeskyních našlo také peří, které je staré nejméně 2500 let. Až dosud ovšem nebylo jasné, které peří patří kterému z deseti známých druhů ptáků moa.

Vědci z Australian Centre for Ancient DNA nejprve zjišťovali, jestli je barva 2500 let starého peří stejná, jako byla u živého ptáka moa. V sedimentech jeskyní se našla i pírka papoušků, kteří na ostrově žijí dodnes a umožnili tak porovnání barev starého a nového peří. Ukázalo se, že peří ani nebledne ani nemění barvu a vědci mohli přistoupit k dalšímu kroku - izolaci DNA z per ptáků moa. Jako první přitom dokázali, že zdrojem DNA nemusí být jen špička brku, jak se zatím předpokládalo, ale i ostatní části pera. Podle výsledků genetické analýzy mohli vědci identifikovat peří čtyř druhů ptáků moa.

Zjistili, že obrovští ptáci byli velmi nenápadně zbarvení - některé druhy měly jednolitě hnědé peří, zatímco u jiných hnědou barvu doplňovaly bílé skvrny, které tvořily "maskovací vzor". Nenápadné zbarvení ptáky zřejmě do jisté míry chránilo před obrovskými orly Haastovými, kteří byli až do příchodu lidí hlavními predátory ptáků moa.