Němečtí lékaři osedlali stávkového koně

"Pět let jsem studovala svoji specializaci, mám sedm let odborné praxe a dostávám stejně jako začátečník na univerzitní klinice," říká třiatřicetiletá anestezioložka Katrin Lang z městské nemocnice v Ludwigshafenu. Vysvětluje tak, proč tento týden lékaři její nemocnice vstoupili do neomezené stávky. K dnešnímu dni je ve stávce v celém Německu 96 městských nemocnic. Pozorného pozorovatele to ale nepřekvapuje. Už na jaře, kdy si lékaři z univerzitních klinik hodlali vystávkovat třicetiprocentní navýšení tarifních platů, političtí analytici předpovídali, že tím to neskončí. Po fakultních nemocnicích nastoupí nemocnice řízené městy a zeměmi.

Ředitel nemocnice v Ludwigshafenu Asché si deníku DIE WELT posteskl: "V minulém roce jsme udělali co možná nejvíce, abychom našim lékařům ulehčili. Snížili jsme jejich pracovní zátěž zhruba o jednu hodinu denně. A přesto jdou do stávky." Třicetiprocentní navýšení tarifních platů, jak je požaduje odborové sdružení lékařů, Marburský svaz, má za přehnané a míjející se s dobou. "Mám pochopení po požadavky lékařů," říká. Pokud by se ale jejich práce měla zdražit, musela by nemocnice celou řadu činností převést jinam a začít přemýšlet nad přestavbou počtu pracovních míst. Už jen na těchto dvou, dosud prostávkovaných dnech nemocnice prodělala 125 tisíc euro.

Postoj ředitele Asché potvrzuje předseda představenstva největší hessenské nemocnice v Kasselu, Sontheimer. Soudí, že navýšení tarifů nepřichází v úvahu. A tak i zde je zhruba 400 lékařů ve stávce. Přitom důsledky stávky nedokážou odhadnout ani vedení nemocnice, ani stávkující lékaři. "Nemáme mnoho zkušeností se stávkováním," přiznává kasselský anesteziolog Zorn. Ředitel nemocnice v Offenbachu Schmidt s tím ale nesouhlasí. "Jsou to přece všechno inteligentní lidé," říká. "Rozumějí tomu, jak jsou nemocnice financovány." Od příštího roku navíc v rámci vládou schválené zdravotní reformy mají být rozpočty nemocnic sníženy o jedno procento. To představuje zhruba půl miliardy euro v rámci celého Německa. Jestliže si podle Schmidta lékaři za této situace vynutí zvýšení tarifních mezd, roztočí mzdovou spirálu. "Ale kde nic není., poznamenává a dodává: "Vítejte ve skutečném životě!" Ten podle něj, pokud se lékaři prosadí, představuje lavinovité zavírání nemocnic, případně jejich privatizaci. "Ale jen tam, kde se to vyplatí," varuje. Podobná slova lze slyšet i z úst ředitele Sontheimera. Zastává názor, že se stávka lékařům nemůže vyplatit. Nemocnice mohou dát víc jen tehdy, pokud budou zaměstnávat méně lidí. Nedostatek lékařů přitom na trhu práce není. Naopak. Navíc je možné práci uvnitř nemocnice restrukturovat. Některé činnosti, které dosud vykonávají lékaři, lze přenést na nelékařský, tudíž levnější personál. "Americké sestry studují, aby mohly zavádět infuse a předepisovat léky za stanovených podmínek," upozorňuje Sontheimer a připomíná, že podobná praxe se děje i v německých soukromých nemocnicích. Stávka lékařů tak může paradoxně urychlit privatizaci některých veřejných zařízení.

Sporem o tarifní mzdy navíc prolíná spor mezi odborovými svazy. Svaz veřejných zaměstnanců, ver.di zastupující hlavně nelékařský personál nemocnic využil stávkového hnutí lékařů a hladce dosáhl pro své členy navýšení tarifních mezd o přijatelných deset procent. Nyní vyzývá lékaře, aby stávku ukončili a spokojili se s jím vyjednanými podmínkami. To Marburský svaz lékařů odmítá. Avšak ani on není jednotný. Vedení svazu v Bádensku - Württenbersku kupříkladu hlásá, že "doba není vhodná pro spory nad mzdovými tarify". Odboráři se naopak musí spojit s vedením městských nemocnic a pracovat na selhání nastartované zdravotní reformy. Má to být v zájmu obou stran. Reforma hrozí zesílením tlaku na snižování pracovních míst.

To ale stávkující anestezioložku Katrin Lang patrně nezajímá. "Systém se musí rozhodnout, jestli chce špičkově odváděnou práci, anebo jen průměr," říká. "Nemůže," pokračuje, "ale vyžadovat špičkovou práci za nulový tarif". Nenajde-li systém pro ni řešení, vidí jediné východisko: "Když dnes odejdu do Amsterodamu, budu brát 8300 euro měsíčně." Nebyla by sama - z 80 düsseldorfských anesteziologů jich v Holandsku pracuje už 20.

Chudák Holandsko! Chudák daňový poplatník. A možná ne. Možná má, co zaslouží.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .