Německo vzpomíná na Pražské jaro 1968

Ve svém projevu seznámila přítomné s dopady německé okupace. Včera na oslavu, připomínající Pražské jaro 1968 a následnou sovětskou okupaci Československa, pozvala do Berlína spolková kancléřka

Angela Merkelová premiéry České republiky a Slovenska Mirka Topolánka a Roberta Fica. Ve svém projevu v historickém berlínském koncertním domě zdůraznila, že události "Pražského jara" nesmí upadnout do zapomnění, protože tenkráte nebyly nastartovány jen ekonomické reformy, ale především bylo více svobody pro člověka. Premiéři před slavnostním zasedáním doprovázeném koncertem spolu s předsedou Bundestagu Norbertem Lammertem otevřeli výstavu fotografií o Pražském jaru i následném úpadku, který dokumentují snímky vynikajících českých a slovenských fotografů. Je to tak letos už druhá výstava v Berlíně o událostech, které zasáhly v minulém století Československo. V lednu byla otevřena výstava "Dívky z pokoje 28", připomínající smutný osud děvčat z terezínského ghetta.

Angela Merkelová přijala v budově spolkového kancléřství před slavnostním zasedáním oba premiéry Mirka Topolánka a Roberta Fica a společně s nimi si připomenula události Pražského jara. Vyjádřila přitom stud za to, že tenkráte NDR poskytla pomoc sovětským jednotkám okupujícím Československo. Sama jako čtrnáctiletá prožívala tyto události na rekreaci v Krkonoších. Přijímala je jako "naději a radost a poté jako rozčarování". Není ale jednoznačné, kam by cesta Pražského jara bývala nakonec vedla, řekla Merkelová: "Nevíme, jestli by to nevyústilo v pokus o třetí cestu nebo dokonce v plnou demokratizaci systému. Co si ale dnes musíme připomínat, je odvaha obyčejných Čechoslováků, která tolik lidí inspirovala". Topolánek to komentoval slovy, že "svoboda je nedělitelná a touha po ní je vlastní každému lidskému tvoru. Československo nakonec překročilo komunistické snahy o demokratizaci a nebýt brutálního vojenského zásahu - sovětské invaze v srpnu roku 1968 - možná by to skutečně vyústilo ve svobodné volby". .Fico pak připomenul, že maďarské povstání v roce 1956 a Pražské jaro byly předchůdci pádu berlínské zdi v roce 1989 a vysoce vyzdvihl osobnost Alexandra Dubčeka jako velkého demokrata.

Setkání třech státníků se kromě historických reminiscencí zabývalo i současnými problémy. Na následné tiskové konferenci potvrdil Topolánek, že se shodli s Merkelovou na cílech, které si Evropská unie vytýčila v oblasti ochrany klimatu, přestože jsou neuvěřitelně náročné. Současně se vyjádřil k ratifikaci libanonské reformní smlouvy. Upozornil, že další postup po irském referendu je v současné době spíše věcí pro právní analýzu. Vyjádřil optimismus, že Unie najde východisko a zdůraznil, že "ratifikační proces prakticky pokračuje". Všichni se shodli, že je nutno pokračovat v dalším rozšiřování, a to zejména o Chorvatsko a Srbsko. Z dotazů novinářů vyplynulo, že pokud jde o ochranu pracovního trhu, ze strany Německa nebylo dosaženo shody. Merkelová znovu potvrdila obavy z možného přílivu pracovních sil z nových členských států za situace, kdy některé německé regiony jsou postiženy vysokou nezaměstnaností. Topolánek upozornil, že z české strany žádné nebezpečí nehrozí, ale je obtížné německé stanovisko vysvětlit veřejnosti. Fico prohlásil, že by jeho vláda uvítala otevření německého pracovního trhu, ale pro Slovensko to není prioritní. Merkelová ale upozornila, že Berlín uvolnil již pracovní trh pro odborné technické profese i možnost studia na tamních vysokých školách.

Německé sdělovací prostředky věnují vzpomínkám na rok 1968 značnou pozornost i v souvislosti s tehdejšími tamními studentskými nepokoji. Veřejnoprávní ARD přinesl pořad svého pražského studia o setkání starých osmašedesátníků z obou stran, organizovaném pražským Goetheho institutem.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .