Německo řeklo ano lisabonské smlouvě

1. červenec 2009

Rozhodnutí německého ústavního soudu v otázce souladu lisabonské reformní smlouvy se spolkovou ústavou bylo přijato tamními sdělovacími prostředky s všeobecně kladným ohlasem. Dnešní "Berliner Zeitung" považuje jeho rozhodnutí za "grandiózní" a zdůrazňuje, že "neschválil jen lisabonskou smlouvu, ale dodává současně přesvědčivé zdůvodnění programu výstavby demokratické Evropy.

Jeho poselství zní - osud Evropy nelze přenechat jen evropským institucím. Podle listu k evropské agendě patří i národní politika. Tím přiřadil spolkový ústavní soud evropskou integraci k ústřednímu tématu vnitřní politiky. Obdobný názor má i bavorská "Süddeutsche Zeitung", odkud přišla ústavní stížnost na soulad lisabonské dohody s německým základním zákonem. "Ano, můžeme Evropu budovat. Dokonce můžeme pokračovat v evropské integraci, abychom učinili Evropu silnou. Ale to můžeme činit, když budeme brát ohled na principy demokracie, jejíž základem je vůle lidu. To je poselství "velkého rozsudku z Karlsruhe".

"Tomuto spekulativnímu, skvělému a chytrému rozsudku se podařilo německým přechodným zastavením smlouvy dosáhnout její demokratické oplodnění", uzavírá úvahu dnešní mnichovský list. "Neue Presse" přinesl prohlášení prezidenta Evropského parlamentu Hanse Gerta Pötteringa, že ještě před koncem roku všechny státy Evropské unie ratifikují reformní smlouvu. Považuje proto rozhodnutí spolkového ústavního soudu za dobrý signál pro povzbuzení těch zemí, jejichž podpis pod smlouvou ještě chybí.

Již včera odpoledne se zabýval Bundestag závěry, které pro něho vyplývají z rozhodnutí ústavních soudců, kteří sice smlouvu schválili, ale žádají větší vliv obou parlamentních komor Bundestagu a Bundesratu, na rozhodnutí z Bruselu. Spolková vláda již oznámila, že v tomto smyslu navrhne nový zákon ještě do parlamentních voleb, které se budou konat koncem září. "Die Welt" proto vidí v rozsudku v Karlsruhe dobrý prostředek proti "nedemokratickému pachu Evropské unie". Existuje totiž velké manko v evropském integračním procesu, který někteří politici považují za nezastavitelnou mašinérii. A právě proti tomu je rozsudek v Karlsruhe dobrým protijedem. Rozhlasová stanice "Deutsche Welle" upozorňuje, že za této situace přejímá dnes Švédsko předsednictví Evropské unie.

Švédský premiér Fredrik Reinfeldt očekává, že se podaří volba nové komise Evropské unie, která bude schopna se zabývat problematikou od světové hospodářské krize až po vrcholovou konferenci o klimatu v Kodani. Premiér si přeje rychlé vyřešení volby předsedy komise za situace, kdy dosavadní José-Manuel Barroso nemá zajištěnou většinu v evropském parlamentu. Především však si přeje, aby ještě tento rok vstoupila v platnost lisabonská reformní smlouva. Po rozhodnutí spolkového ústavního soudu přichází v úvahu již jen irské referendum, které se má konat začátkem října. Protože se nyní počítá se souhlasem Irů, mohla by smlouva vstoupit v platnost již l. listopadu. Proto Švédové tlačí na urychlené zvolení nového šéfa evropské komise. Z tohoto hlediska "Westfalen-Blatt" pozitivně hodnotí rozhodnutí ústavního soudu v Karlsruhe. "Euro skeptici se již nemohou dále odvolávat na nejasnou právní situaci v Německu. Nyní vědí Irové, že při říjnovém lidovém hlasování Evropa čeká na jejich ANO. Jak v Praze Václav Klaus, stejně tak jako jeho kolega ve Varšavě Lech Kaczynski, se nebudou moci vymlouvat. Ještě koncem letošního roku budou muset lisabonskou reformní smlouvu podepsat," uvedl list doslova.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.