Německo před volbami do Evropského parlamentu: vše se točí kolem domácí politiky

Bodovat mohou pouze tehdy, když se zaměří na politiku domácí. Evropa jako by byla něco příliš vzdáleného, neurčitého a abstraktního. Samotné volby do Evropského parlamentu potom obyvatelé Německa považují za ty nejméně důležité. A pozorovatelé i politici se na základě posledních průzkumů veřejného mínění obávají, že právě nadcházející neděli dosáhne volební účast Němců rekordního minima.

Aby tedy vůbec přilákali občany k volebním urnám, snaží se němečtí politici z evropských voleb udělat vnitropolitickou záležitost. Opoziční křesťansko-demokratické CDU a CSU tak nešetří kritikou dosavadní politiky spolkové koalice sociálních demokratů a Zelených. Jak uvedli při oficiálním zahájení kampaně k evropským volbám začátkem května předsedkyně CDU Angela Merkelová a generální tajemník strany Laurenz Mayer, oslabila během vlády současné koalice pozice Německa v Evropě. "Aby Německo opět hrálo v první sestavě"- stojí například na volebních plakátech CDU pod fotografií rukou bojujících o basketbalový míč. "Německo má na víc" - je zase možno číst na billboardech, na kterých je vyobrazena Angela Merkelová.

Vládní sociální demokraté se podle hesel na svých volebních plakátech hodlají zasadit o "silnou, solidární a sociálně spravedlivou" Evropu. Důležité téma pro tuto stranu představuje Irák - tedy zejména jeho dopad na německou vnitřní politiku. Představitelé SPD na předvolebních vystoupeních zdůrazňovali, že postoj spolkové vlády v otázce Iráku byl správný. Ve volebním programu sociálních demokratů se také mimo jiné píše: "Bundeswehr by se měl v budoucnosti účastnit pouze mírových misí pod záštitou OSN. Pokud by se rozhodovalo podle přání CDU a CSU, nacházeli by se dnes němečtí vojáci v Iráku." Unionističtí politici ale proti tomu namítají, že to byla právě současná vládní koalice, která znemožnila, aby Evropa během iráckého konfliktu "mluvila jedním hlasem". Existuje však jedno téma, kterému v předvolebním boji přikládají důležitost téměř všechny německé strany a které s Evropskou unií přece jen souvisí - i když jen částečně. Jde o otázku možného přístupu Turecka k Unii. Představitelé unionistických stran členství Ankary v Evropské unii důrazně odmítají. Vládní sociální demokraté a Zelení by Turecku naopak rádi poskytli jasnou perspektivu budoucího vstupu do Unie. Opoziční FDP chce o této záležitosti uspořádat referendum. Podle svého předsedy Guida Westerwelleho Ankara v současnosti na vstup připravená rozhodně není. Bývalí ministři zahraničí za FDP Hans-Dietrich Genscher a Klaus Kinkel s ním však nesouhlasí a prosazují, aby byla s Tureckem zahájena přístupová jednání.

Postkomunistická PDS se ve své kampani snaží voliče oslovit především sociálními tématy, kterým se ostatní strany příliš nevěnují, jako například diskusí o prodloužení pracovní doby. Nejvíc "evropská" je potom strana Zelených, od února součást celoevropské strany Zelených, která v evropské volební kampani vystupuje jednotně. Na potenciálního voliče apeluje tím, že to je on, kdo rozhoduje o trvale udržitelném rozvoji, spravedlnosti, demokracii a míru. Své skalní příznivce potom Zelení lákají například důrazem na boj proti genově upravovaným potravinám.

Němce však volby 99 poslanců Evropského parlamentu zajímají jen málo - očekává se extremně nízká volební účast kolem 42 procent. Profesor Oskar Niedermayer z berlínské Svobodné univerzity pro tento jev v rozhovoru pro internetový portál europa-digital.de vyjmenoval několik důvodů: V evropských volbách není volena žádná vláda, není nikomu přidělována žádná hmatatelná moc. Evropští politici navíc nejsou téměř vůbec mediálně známí. A evropská témata jsou pro Němce podle Niedermayera prostě vzdálená a nezajímavá.