Německo má první supermarket, který prodává jen prošlé potraviny

Na jeho otevření upozorňuje německá stanice Deutsche Welle. Jedná se podle ní o první krůček směrem ke společnosti, která nebude produkovat žádný zbytečný odpad.

Obchod s anglickým názvem „Good food“, tedy Dobré jídlo, otevřeli v Kolíně nad Rýnem. Je svého druhu třetím v Evropské unii a prvním v Německu. Prodává nejrůznější produkty, od zeleniny po pivo. Přestože jsou všechny potraviny v dobrém stavu, skončily by jinak na smetišti.

V supermarketu neexistují žádné pevně dané ceny. Sami zákazníci se rozhodují, kolik za každý produkt zaplatí. Není proto překvapivé, že když 4. února supermarket poprvé otevřel, našli jste v něm řadu zákazníků od zvědavých babiček po oddané bojovníky proti plýtvání potravinami.

Ošklivou zeleninu nekupujeme

Odpověď, proč takový obchod vznikl, dává Organizace pro výživu a zemědělství. Z jejích statistik vyplývá, že celá třetina všech na světě vyprodukovaných potravin se bez využití vyhazuje. Kdyby se podařilo zachránit pouhou čtvrtinu z této vyhozené masy, mohli bychom nakrmit až 900 milionů hladových lidí.

Jak je možné, že tak ohromně plýtváme potravinami? „Obchodníci vědí, že dáváme přednost potravinám, které vypadají skvěle,“ vysvětluje Valentin Thurn, autor oceňovaného dokumentu „Z popelnice do lednice“. Data Organizace pro výživu a zemědělství mu skutečně dávají za pravdu, většinu potravin vyhazují řetězce zkrátka proto, že nevypadají dostatečně lákavě.

Zakladatelka supermarketu Good Food Nicola Klasková se to rozhodla změnit. Šla na pole a sesbírala všechnu zeleninu, která po sklizni zůstala na místě. Většinou jen proto, že byla příliš malá, příliš velká nebo prostě ošklivá na pohled.

Výpěstky ze zahrádky sice nemají exkluzivní vzhled, zato jsou zdravější|foto: Jitka Slezáková

V obchodě je ale možné najít i trvanlivé zboží od velkých výrobců, které má prošlou doporučenou minimální dobu spotřeby. Její překročení totiž vůbec neznamená, že je potravina zkažená.

Minimální trvanlivost je jen datum

Někteří návštěvníci obchodu se takové zboží báli koupit, jiní ale soudí, že jednoduše poznají, jestli je potravina v pořádku podle barvy a vůně. „Minimální datum trvanlivosti je jen orientačním doporučením pro spotřebitele. Naprostá většina potravin vydrží mnohem déle,“ uklidňuje Klasková.

Zároveň ale ujišťuje, že se svým týmem klade velký důraz na informování zákazníků. „Pokud by se něco stalo a někomu se udělalo špatně, samozřejmě poneseme odpovědnost,“ ujišťuje.

Zatímco cílem tradičních supermarketů je pouze zisk, projekt Good Food má mít i sociální dopad. Chce zvýšit povědomí o problematice plýtvání a motivovat lidi, aby přemýšleli o udržitelném způsobu života.

Valentin Thurn pozoruje, že od roku 2010, kdy měl premiéru jeho film o plýtvání, se přístup lidí v Německu výrazně změnil. „Ještě před pár lety o vyhazování potravin nikdo nemluvil, teď se do boje proti plýtvání podařilo zapojit mnoho lidí včetně politiků,“ říká Thurn.

Navzdory významnému posunu, zůstává plýtvání potravinami stále jednou z největších výzev naší doby. Prodej zbytků vše nezachrání. Thurn je přesvědčený, že jedinou možností, jak plýtvání skutečně radikálně snížit, je zavedení nějaké formy finančních postihů.

„Je potřeba omezit nadvýrobu. Ovlivnit ekonomiku a obchodní modely řetězců je ale možné pouze legislativní cestou. Není možné spoléhat se jen na ty velkoproducenty, kteří si jsou vědomí environmentálních dopadů,“ řekl Thurn německé stanici Deutsche Welle.