Německo a Irák

"Bude-li to však nezbytně nutné, nevyhýbáme se ani řešení válkou". Spolkový kancléř Schröder totiž jakoukoliv německou účast na vojenské akci proti diktátorskému režimu v Iráku rozhodně popíral. Nyní požádala opozice, aby Spolkový sněm ještě tento týden opět diskutoval o postoji Spolkové republiky k iráckému problému.

Důvody pro novou diskusi poslanců jsou podle křesťanských demokratů jednoznačné. Spolková vláda změnila svůj postoj k iráckému problému hned ve dvou velmi závažných otázkách. Ještě před deseti dny Spolková republika spolu s Francií a Belgií svým vetem zabránily, aby Severoatlantická obranná aliance NATO dodala Turecku průzkumná letadla typu AWACS, rakety typu "Patriot" a vyslala do Turecka vojáky protichemických jednotek.

Nyní bylo po třinácti hodinách usilovného jednání dosaženo kompromisu. Německo i Belgie od svého veta ustoupily a prohlásily, že s dodávkami do Turecka souhlasí s podmínkou, že dodávky zbraní i vojáci budou nasazeni pouze na ochranu tureckého teritoria. Jakoby předcházející usnesení, které obě země vetovaly, stanovilo něco diametrálně rozlišného.

Největší krize v historii aliance tak byla vyřešena, prohlásil po jednání generální tajemník NATO George Robinson. Také na mimořádném zasedání šéfů vlád Evropské unie v Bruselu spolkový kancléř Gerhard Schröder ustoupil hned ve dvou závažných otázkách. Tak nyní Spolková republika souhlasí s tím, že šetření kontrolorů OSN v Iráku nebude trvat neomezeně dlouho a nevylučuje v případě neústupnosti iráckého diktátora Saddáma Husajna ani válečné řešení irácké otázky.

Německé deníky ještě vlastní komentáře k rozhodnutí šéfů vlád Evropské unie nepřinášejí, protože zasedání skončilo až po uzávěrce listů. Ozvali se ovšem komentátoři rozhlasu a televize, kteří se jednoznačně domnívají, že to byl spolkový kancléř Gerhard Schröder a belgická vláda, kteří ustoupili a že dodatek dohody, že se bude usilovat o mírové řešení, s nímž souhlasili představitelé Velké Británie, Itálie, Španělska a dalších zemí, stojících na straně Spojených států, je samozřejmostí, o které nikdo nikde nepochyboval. A tvrdí-li spolkový kancléř Schröder, že Německo ze svého stanoviska neslevilo, tak je to omyl.

Ovšem irácká otázka bude hrát prioritu také v dalších jednáních. Tak se dnes ve Varšavě scházejí ministři obrany takzvaného Wiemarského trojúhelníku, Německa, Francie a Polska. Takzvaný Výmarský trojúhelník vznikl v roce 1991 ještě za éry bývalého německého spolkového kancléře Helmutha Kohla a měl koordinovat vojenskou spolupráci tří zemí, které jsou jeho součástí. Tím však mají právě Německo a Francie na současnou situaci kolem Iráku zcela odlišné stanovisko, než Varšava.

Proto se především ve Varšavě ozývají hlasy, aby činnost trojúhelníku, která zahrnuje například i konání společných vojenských manévrů, byla co nejdříve ukončena. Zdá se však, že by to nerad viděl právě spolkový ministr obrany Peter Struck. Konečně se tak irácký problém stane hlavním předmětem jednání mezi spolkovým kancléřem Schröderem a egyptským prezidentem Mubarakem, který v úterý přiletěl do Berlína. Německá média v této souvislosti poukazují na určité shody názorů mezi Německem a Egyptem, pokud jde o Irák.

Dodávají však hned, že zatímco Schröder získal určité sympatie v arabském světě, tak je ztratil v Izraeli. Vyplývá to i z nejnovější zprávy velvyslanectví Spolkové republiky v Izraeli, které si na rostoucí postoj hlavních osobností a organizací Izraele ke Spolkové republice stěžuje.