Někdy se stačí zeptat: „Dědo, vyprávěj!“ Zlomové okamžiky našich dějin zná jen polovina lidí do 24 let
Jaký přehled mají žáci a studenti o říjnu 1918, září 1938, únoru 1948 a srpnu roku 1968?
Z výzkumu, který vypracovala agentura NMS Market Research pro Paměť národa mimo jiné vyplývá, že zlomové okamžiky našich dějin zná jen polovina mladých lidí do 24 let.
Prolomit facebookovou bublinu a nabídnout mladým lidem něco zajímavé o moderní historii je takřka nadlidský úkol, shodují se odborníci. Učitelé mají dnes již spoustu materiálů, pomůcek metodologických nástrojů, jak učit moderní dějiny.
Obvykle historii 1939-1989 dokonce probírají, ale převážně v devítce v druhé půlce roku, kdy jsou žáci už přijati na střední školy. Jejich motivace učit se je na bodu nula, říká vedoucí koordinátorka projektu Příběhy našich sousedů Magdalena Benešová.
Příběhy našich sousedů, vzdělávací program pro základní a střední školy, jehož je Český rozhlas partnerem, umožňuje žákům a studentům se na půl roku stát dokumentaristy.
Žáci zaznamenají vyprávění starého člověka a jeho příběh zpracují: „To je jedna z cest, jak děti zaujmout. Otvírá se před nimi období války a komunismu plasticky, autenticky, mohou se na mnoho věcí zeptat. S nahrávkou pak dále pracují a to je podstatné. Vznikají rozhlasové nebo televizní reportáže,“ popisuje projekt Benešová.
V dokumentu uslyšíte reportáže několika žákovských týmů ze Zlína, Prahy, Mělníka a z dalších regionů. Zpracovávali příběhy písničkáře Jaromíra Hutky, bývalého politického vězně Jaroslava Březovjáka, vyprávění disidentky a maminky šesti dětí Kamily Bendové nebo devadesátiletého katolického kněze Ludvíka Armbrustera.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
