Někdy se stačí zeptat: „Dědo, vyprávěj!“ Zlomové okamžiky našich dějin zná jen polovina lidí do 24 let
Jaký přehled mají žáci a studenti o říjnu 1918, září 1938, únoru 1948 a srpnu roku 1968?
Z výzkumu, který vypracovala agentura NMS Market Research pro Paměť národa mimo jiné vyplývá, že zlomové okamžiky našich dějin zná jen polovina mladých lidí do 24 let.
Prolomit facebookovou bublinu a nabídnout mladým lidem něco zajímavé o moderní historii je takřka nadlidský úkol, shodují se odborníci. Učitelé mají dnes již spoustu materiálů, pomůcek metodologických nástrojů, jak učit moderní dějiny.
Obvykle historii 1939-1989 dokonce probírají, ale převážně v devítce v druhé půlce roku, kdy jsou žáci už přijati na střední školy. Jejich motivace učit se je na bodu nula, říká vedoucí koordinátorka projektu Příběhy našich sousedů Magdalena Benešová.
Příběhy našich sousedů, vzdělávací program pro základní a střední školy, jehož je Český rozhlas partnerem, umožňuje žákům a studentům se na půl roku stát dokumentaristy.
Žáci zaznamenají vyprávění starého člověka a jeho příběh zpracují: „To je jedna z cest, jak děti zaujmout. Otvírá se před nimi období války a komunismu plasticky, autenticky, mohou se na mnoho věcí zeptat. S nahrávkou pak dále pracují a to je podstatné. Vznikají rozhlasové nebo televizní reportáže,“ popisuje projekt Benešová.
V dokumentu uslyšíte reportáže několika žákovských týmů ze Zlína, Prahy, Mělníka a z dalších regionů. Zpracovávali příběhy písničkáře Jaromíra Hutky, bývalého politického vězně Jaroslava Březovjáka, vyprávění disidentky a maminky šesti dětí Kamily Bendové nebo devadesátiletého katolického kněze Ludvíka Armbrustera.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
