Největší sbírka kosatců v Evropě

23. září 2010

Jedním z mnoha malých úspěchů a "nej" České republiky je mimo jiné i největší genofondová sbírka kosatců v Evropě. Najdete ji v Botanickém ústavu AV ČR v Praze-Průhonicích na Chotobuzi.

Cílem genofondových sbírek je uchovávat genetickou pestrost rostlin a jejich odrůd a variet. V genofondových zahradách v Průhonicích proto rostou různé kultivary pivoněk, denivek, kosatců, leknínů, růží, rododendronů a některých ovocných stromů. My jsme se s doktorem Milanem Blažkem a s jeho ženou Ing. Uljanou Blažkovou zaměřili na unikátní sbírku kosatců, kterou založili.

Genofondová sbírka je vlastně záhon, kde vedle sebe rostou různé odrůdy a variety vyšlechtěné z původních druhů. Možná vás napadne, zda by nebylo snazší uložit semena kosatců v genových bankách. Odpadla by tak péče o rostliny, např. pletí záhonů, boj se škůdci a pravidelné přesazování rostlin. To ale není v případě uchovávání odrůd možné. Semena totiž vznikají křížením dvou jedinců (pohlavní cestou), a proto si nikdy nemůžeme být jisti, jaká rostlina nakonec vyroste.

Genofondové sbírky neslouží jen k udržování genetické variability, ale často bývají využívány právě díky své rozmanitosti jako důležitý studijní a výzkumný materiál.

Pokud byste tedy chtěli vidět největší sbírku kosatců v Evropě na vlastní oči, zastavte se v zahradách Průhonického parku v Praze-Průhonicích na Chotobuzi, a to nejlépe až kosatce pokvetou.

autor: Hana Staňková
Spustit audio

Nejposlouchanější

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.