Nejstarší bible světa je na internetu

21. září 2010

Vědci naskenovali ve vysokém rozlišení více než 800 stran pergamenů tzv. Sinajského kodexu a snímky umístili na volně přístupné internetové schránky. Po 150 letech se zase sešly všechny části nejstarší bible světa na jednom místě - alespoň virtuálně.

Pokud chce někdo listovat všemi stránkami 1600 let staré bible označované jako Codex Sinaiticus, musí podniknout cestu dlouhou tisíce kilometrů. Největší část má ve svých sbírkách londýnská British Library. Menší části chovají jako oko v hlavě ruská Národní knihovna, universita v Lipsku a pravoslavný klášter sv. Kateřiny Alexandrijské na Sinaji.

Bibli napsali v druhé polovině 4. století n. l. čtyři písaři na příkaz římského císaře Konstantina. Codex Sinaiticus je pergamen vyrobený z kůží 360 zvířat. Celkem bylo opsáno 50 takových biblí a dodnes se zachoval právě tento jediný exemplář. Obsahuje většinu Starého zákona. Z Nového zákona v něm chybějí jen malé části.

O Sinajský kodex po staletí pečovali mniši ze sinajského kláštera Sv. Kateřiny. Evropa se o něm dozvěděla v 18. století od jednoho italského cestovatele, který jej popsal jako "nádherný řecký text psaný zlatem". V roce 1859 navštívil klášter německý archeolog Konstantin von Tischendorf pátrající pro ruského cara Alexandra II. po starých křesťanských rukopisech. Není tak úplně jasné, co von Tischendorf podnikl. Podle jedné verze si bibli vypůjčil, aby ji nechal v Petrohradě okopírovat. Podle jiné verze ji mniši německému archeologovi prodali a lze to dokázat kupní smlouvou. Zlé jazyky tvrdí, že šlo o prachsprostou krádež.

Do Ruska se nedostala celá bible. Nedávno se podařilo v zazděné kobce pod kaplí kláštera objevit 24 stran patřících ke kodexu. Rusko má dnes v držení jen zlomek rukopisu. V roce 1933 prodalo asi 600 stran Sinajského kodexu do Velké Británie za astronomickou sumu 100 000 liber. Peníze mezi sebou vybrali Britové, kteří se obávali, že ruští bolševici Codex Sinaiticus zničí.

Britská národní knihovna stála v čele projektu digitalizace kodexu. Práce trvaly čtyři roky a výsledek je možné shlédnout na webových stránkách www.codexsinaiticus.org.

Badatelům z celého světa se nabízí jedinečná příležitost ke studiu řeckého textu bible, který obsahuje varianty, jaké se v současné bibli nevyskytují. Na webu lze zkoumat i samotný rukopis. Vědci na něm mohou provádět například grafologické studie. Prostřednictvím internetu budou moci při průzkumu kodexu spolupracovat týmy, které by se jinak nikdy nedaly dohromady.

Zvukovou podobu tohoto článku můžete slyšet v historickém magazínu Zrcadlo, který měl premiéru 10. 7. 2009 v 9:00.

autor: Jaroslav Petr
Spustit audio