Nejstarší andská kukuřice
Nové nálezy z Peru posunuly počátky pěstování kukuřice původními obyvateli And o tisíc let do minulosti. Předci Inků seli a sklízeli tuto plodinu již před čtyřmi tisíciletími. To, co si nevypěstovali, získávali čilým obchodem s pralesními indiány.
Kukuřice zdomácněla na území dnešního Mexika. Z Jižní Ameriky pocházejí nejstarší důkazy o pěstování kukuřice z doby před 7 000 lety z nížin Ekvádoru. Kdy ale začali pěstovat tuto plodinu indiáni z And? Archeologům nedávala tato otázka spát, protože je důležitá pro pochopení vzniku celé řady vyspělých andských kultur. K nejznámějším patřili Inkové, kteří dominovali celé andské oblasti od roku 1100 n. l. a ovládali ji až do příchodu španělských conquistadorů. Hospodářství Inků i jejich předchůdců stálo a padalo s pěstováním kukuřice. Nejstarší důkazy o pěstování kukuřice v Andách odhalili zcela nedávno vědci z týmu vedeného Lindou Perryovou z washingtonského Smithsonian National Museum of Natural History. Referovali o něm v prestižním vědeckém časopisu Nature.
Vysoko nad peruánským údolím Cotahuasi na úbočí štítu Cerro Aycano zkoumali archeologové zbytky domů v lokalitě zvané Waynuna. Na podlaze jednoho z domů našli mikroskopické úlomky kulturních plodin. Je z nich zřejmé, že se obyvatelé Waynuny živili kukuřicí, bramborami a škrobnatými oddenky maranty třtinovité. Našly se tu zbytky kukuřičných palic a listů, z čehož je patrné, že obyvatelé Waynuny nedováželi kukuřičné zrno, ale sami tuto plodinu pěstovali. Stopy na kamenech zase dokládají, že kukuřici mleli na mouku. Není jasné, jaké jídlo si z ní připravovali. Linda Perryová se domnívá, že pekli placky podobné dnešním tortilám nebo nějaký druh kukuřičného chleba.
Maranta třtinovitá je doma v tropických pralesích. Vysoko v horách se jí nedaří, a tak je jisté, že ji dávní obyvatelé Waynuny získávali směnou s obyvateli z nížin. Waynuna měla pro nejstarší známé peruánské zemědělce jedinečnou polohu. Nacházela se v nadmořské výšce, kterou prochází hranice oddělující dvě zemědělsky odlišné oblasti. Na svazích nad Waynunou vládnou podmínky vhodné pro pěstování brambor. Oblast, kde se dala pěstovat kukuřice, se nacházela naopak v nižších polohách. K prosperitě Waynuny přispíval významně i fakt, že se v okolí vesnice nacházela ložiska sopečného skla obsidiánu, který jihoameričtí indiáni využívali k výrobě nástrojů. Možná byl právě obsidián komoditou, kterou Waynunští směňovali s pralesními indiány za marantové oddenky.
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
