Nejrychlejší superpočítač - červen 2012
Je jím Sequoia od firmy IBM. Situace na špičce pelotonu se ale velmi rychle mění.
Situace v žebříčku nejrychlejších superpočítačů světa se stále mění. Zatímco před půl rokem v něm dominovaly asijské velmoci nad Spojenými státy, v červnu roku 2012 je tomu právě naopak. Světovým rekordmanem je stroj Sequoia instalovaný na půdě amerického ministerstva energetiky, který vyrobila firma IBM.
Jeho špičkový výpočetní výkon, měřený pomocí počtu matematických operací prováděných s desetinnými čísly, činí přes 16 petaFLOPS (FLOPS = FLoating-point Operations Per Second, tj. jeden petaFLOPS znamená deset na patnáctou matematických desetinných operací za sekundu, neboli jde o číslo, kde za jedničkou následuje 15 nul). Na druhém místě se umístil japonský superpočítač K computer, který pracuje v ústavu pokročilých výzkumů RIKEN a který světu špičkových výpočetních rychlostí vládl ještě před půl rokem. Jeho maximální výkon je „jenom“ 10,5 petaFLOPS. Třetí místo obsadil opět stroj z amerického ministerstva energetiky s názvem Mira, jde v podstatě o stejný stavebnicový systém, z jakého je vytvořena Sequoia (konkrétně systém sestávající z modulů typu BlueGene/Q). Je pouze méně rozsáhlý s asi polovinou procesorových jader. Jeho špičkový výkon činí něco přes 8 petaFLOPS.
Vítězný počítač Sequoia tvoří přes 1,6 milionu procesorových jader a celý stroj potřebuje k práci elektrický příkon téměř 8 megawattů. Stroje běží na operačním systému Linux. V pořadí čtvrtý nejvýkonnější počítač světa SuperMUC pracuje v Německu a jeho výrobcem je opět firma IBM. Páté místo obsadil čínský stroj Tianhe-1A, který byl před půl rokem druhý s maximálním výkonem téměř 5 Petaflops.
Hlavním oborem činnosti nejrychlejších superpočítačů, které pracují na americkém ministerstvu energetiky, jsou simulace jaderných výbuchů a jiných jaderných testů. Díky tomu tyto testy nemusejí probíhat fyzicky. Dnes už existují projekty, které uvažují o výpočetních rychlostech ještě tisíckrát rychlejších, tedy v řádu exaFLOPS (tj. deset na osmnáctou matematických desetinných operací za sekundu).
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
