Nejmenší bakterie jsou z vápence

Už v 80. letech minulého století nacházeli vědci na nejrůznějších místech včetně nitra lidského organismu droboučké vápenaté "kuličky", které v průměru neměří více než 200 nanometrů. Splňují tedy kriterium pro zařazení do světa nanočástic, kde vládnou bizardní poměry, diktované zákonitostmi atomové fyziky.

Mnozí vědci byli přesvědčeni, že vápenaté "nanokuličky" skrývají v nitru živý organismus, protože je přistihli při růstu a množení. Proto se těmto částicím začalo říkat nanobakterie. Objevily se dokonce spekulativní teorie o tom, že nanobakterie jsou mimozemského původu.

Finský lékař Olavi Kajander došel k závěru, že se nanobakterie podílejí na vzniku onemocnění, při nichž je pozměněno ukládání vápníku. Kromě tvorby ledvinových kamenů připisuje Kasander nanobakteriím i tvorbu vápenatých usazenin na stěnách cév postižených arterosklerózou.

Nejnovější výzkumy vědců z Tchaj-wanu a USA ale prokázaly, že nanobakterie jsou tvořeny výhradně mrtvou hmotu. Jan Martel a John Young vytvořili v laboratoři přidáním uhličitanu vápenatého do krevního séra částice, které jsou od nanobakterií k nerozeznání. Jejich neživou podstatu potvrdilo i marné pátrání po jakékoli dědičné informaci. Stejně přesvědčivě vylučuje život ve formě nanobakterií i fakt, že chování umělých nanobakterií nedozná žádné změny ani po ozáření, jež by spolehlivě zabilo jakoukoli formu pozemského života.

John Young je přesvědčen, že i neživé částice mohou vyvolávat závažná onemocnění. Většina odborníků však považuje kalcitové nanočástice za neškodné.