Nejméně prozkoumaná planeta
(Seriál o sondách, díl 4/26.) Téměř souběžně s programem sond Pioneer se v NASA pracovalo na mnohem složitějších sondách s rodovým jménem Mariner. Jejich úkolem bylo zkoumat Merkur, Venuši a Mars. Nejznámějším Marinerem se stal ten poslední, Mariner 10, který v letech 1974 a 1975 zkoumal planetu Merkur, nejbližší Slunci.
Poprvé u tří planet
Úkolem prvních dvou Marinerů, vypuštěných v roce 1962, byl průlet kolem Venuše, která je nejbližší planetou k Zemi. Let Marineru 2 vyšel, a zaznamenal dokonce hned několik historických prvenství - poprvé prolétla sonda kolem Venuše, jenž byla zároveň i první planetou, ke které se nějaký lidský výtvor přiblížil. Další Marinery se vydaly o dva roky později na opačnou stranu sluneční soustavy zkoumat rudou planetu. Svého cíle dosáhla opět jenom jedna z dvojice sond a historicky jako první prolétla kolem Marsu. Při největším přiblížení k planetě pořídil Mariner 4 asi dvacítku fotografií Marsova povrchu a odvysílal je zpět na Zemi. Mise Marinerů pokračovaly. Jeden se vydal s atmosférickým pouzdrem k Venuši a čtyři měly namířeno k Marsu. Poslední zástupce z rodiny sond Mariner se vydal k první planetě sluneční soustavy Merkuru a jako první (a na dlouhou dobu poslední) automatický průzkumník tuto planetu zblízka pozoroval.
Čech, kometa a Mariner
Mariner 10 odstartoval 3. listopadu 1973 a jeho pouť vedla ze Země k Venuši a pak dál k Merkuru. Ještě před příletem k Venuši však sonda provedla pozorování komety C/1973 E1 Kohoutek, která záhy dostala familiérnější označení Kohoutkova kometa. Pro nás je jistě zajímavé a potěšující, že jejím objevitelem byl československý astronom Luboš Kohoutek, který v té době pobýval na observatoři v Hamburku. Kometa byla poprvé pozorována velmi daleko od Slunce jako objekt 14. hvězdné velikosti, a proto se předpokládalo, že její jasnost by v blízkosti Slunce mohla být srovnatelná s Měsícem v úplňku. Některá média začala hovořit dokonce o "kometě století". Přestože konečná jasnost vůbec nedosáhla předpokládaných hodnot, stala se Kohoutkova kometa inspirací pro mnoho umělců. Uveďme například světoznámou americkou kapelu R.E.M. a její píseň Kohoutek nebo zmínku v kultovním seriálu Simpsonovi, kde řediteli Skinnerovi uloupil objev komety doktor Kohoutek. Mimo pozemská pozorování Kohoutkovy komety proběhla i kosmická sledování z první americké orbitální stanice Skylab a již výše zmíněné sondy Mariner 10.
| Datum startu | 3. listopadu 1973 v 05:45 UT |
| Nosná raketa | Atlas Centaur |
| Kosmodrom | Cape Canaveral |
| První průlet kolem Merkuru | 29. března 1974 ve vzdálenosti 704 km |
| Druhý průlet kolem Merkuru | 21. září 1974 ve vzdálenosti 48 069 km |
| Třetí průlet kolem Merkuru | 16. března 1975 ve vzdálenosti 327 km |
| Ukončení činnosti | 24. března 1975 |
| Životnost sondy | 506 dní = 1,39 let |
| Hmotnost sondy | 533,6 kg |
| Délka | 1,1 m |
| Průměr | 1,39 m (bez slunečních panelů) |
| Zdroj: Space 40 | |
U Venuše provedl Mariner 10 jako první sonda v historii tzv. gravitační manévr, když využil blízkosti planety a urychlil svůj pohyb vzhledem ke Slunci o část oběžné rychlosti Venuše. Dnes se této techniky velmi hojně využívá, byť někdy způsobuje až bizarní trajektorie letu. Při průletu kolem Venuše zaznamenaly přístroje velmi slabé magnetické pole a ultrafialová kamera nasnímala detailně strukturu a dynamiku horní vrstvy oblačnosti. O nich vědci do té doby nic netušili.
Bůh obchodu pod drobnohledem
Parametry letu Marineru 10 nepočítaly s navedením na oběžnou dráhu kolem Merkuru, ale pouze se třemi průlety v jeho blízkosti. K prvnímu přiblížení došlo 29. března 1974 na vzdálenost 704 km od povrchu. O půl roku později proběhlo další přiblížení, tentokrát však ne tak těsné. Poslední průlet kolem Merkuru nastal, téměř na den přesně, rok po prvním a sonda se přiblížila do vzdálenosti jenom 327 km. Při všech třech průletech bylo měřeno magnetické pole, fotografován povrch a hledána přítomnost atmosféry.
Již z prvních snímků Merkuru, kterých mimochodem Mariner 10 pořídil několik tisíc, bylo více než jasné, že jeho povrch se velmi nápadně podobá našemu Měsíci. Je pokryt nesčetnými krátery, z nichž ten největší, pojmenovaný Caloris Basin, má průměr neuvěřitelných 1350 km (po pozorováních ze sondy MESSENGER ze 14. ledna 2008 byl průměr Caloris Basin upřesněn na 1 500 km) a řadí se k největším obdobným útvarům ve sluneční soustavě. Celkem byla fotograficky zmapována asi polovina Merkurova povrchu, o té druhé jsme až do poloviny ledna 2008 nevěděli nic. Merkur přebral po vyřazení Pluta z prestižní kategorie planet v roce 2006 status nejméně prozkoumané planety naši sluneční soustavy.
Přítomnost atmosféry u Merkuru nikdo neočekával, přesto Mariner 10 objevil velmi tenkou plynnou obálku obsahující zejména helium. V pozdějších letech se zdokonalením pozemských metod zpřesnily informace o složení Merkurovy atmosféry, kterou podle posledních výsledků z více než poloviny tvoří draslík a sodík. Zbývající prvky jako kyslík, argon, helium, vodík a další jsou zastoupeny v jednotkách procent. Největším překvapením pro planetární geology byl objev magnetického pole u Merkuru. Předpokládalo se, že jeho jádro je již dávno chladné a neprobíhají tam obdobné procesy jako na Zemi, generující ochranné magnetické pole. Při měření Marineru 10 byla zjištěna přítomnost asi stokrát slabšího magnetického pole než má Země. Z toho lze usuzovat, že Merkur má tekuté nebo polotekuté jádro, ale příčina vzniku jeho magnetického pole není dodnes přesně známa a musíme si počkat na výsledky z dalších sond.
Po posledním průletu kolem Merkuru došlo velmi rychle k vypotřebování plynu pro systém orientačních trysek a sonda Mariner 10 ukončila 24. března 1975 svoji misi. Od té doby se k Merkuru nepodívala žádná jiná sonda. Situace se však změnila v lednu 2008, kdy kolem Merkuru po více jak třiceti letech prolétla sonda MESSENGER. Ta bude nakonec v roce 2011 navedena na jeho oběžnou dráhu a provede podrobný průzkum první planety sluneční soustavy.
Nesmrtelný Mariner
I když poslední Mariner 10 ukončil svoji činnost v roce 1975, pokračovaly práce na dalších sondách Mariner 11 a 12. Z těch se nakonec staly asi nejznámější meziplanetární sondy Voyager, které zkoumaly plynné obry Jupiter, Saturn, Uran a Neptun. Zvětšené verze Marineru 9 byly zase použity jako orbitální části pro dvě sondy Viking k průzkumu Marsu a hledání mimozemského života na jeho povrchu. Na základě Marinerů byly postaveny i další meziplanetární sondy jako například Magellan k Venuši nebo Galileo k největší planetě Jupiteru.
Databáze fotografií Merkur pořízených sondou Mariner 10 je na webových stránkách Arizonské státní univerzity.
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
