Nedůtklivé rostliny
Rostliny využívají svůj hmatový smysl v boji proti hmyzu a houbovým patogenům. Naznačuje to výzkum z americké Ricovy univerzity.
Dřívější studie prokázaly, že rostliny mění svůj růst v odpovědi na dotek. Například rostliny huseníčku (Arabidopsis thaliana), kterých se někdo často dotýká, budou nižší a porostou pomaleji. Podobné tomu je u stromů, kterých se často „dotýká“ silný vítr. Až dosud však nebylo jasné, co takové změny růstu spouští. Vědci z Ricovy univerzity zkoumali úlohu rostlinného hormonu jasmonátu, který hraje důležitou roli v obraně rostlin proti houbovým infekcím a býložravému hmyzu. Jako prvním se jim podařilo dokázat, že tato obrana se spouští dotekem.
V laboratoři to může být dotek ruky studenta, ve venkovním prostředí ji může aktivovat dotek hmyzu a dalších zvířat nebo také závany větru. Výsledky experimentů dokázaly, že hmatové stimuly zvyšují hladinu jasmonátu, a tím pádem také zesilují rezistenci rostlin vůči houbové infekci a hladovému hmyzu. Jasmonát zřejmě také zodpovídá za změny růstu „nedůtklivých“ rostlin. Rostliny, kterým vědci zablokovali geny pro tvorbu jasmonátu, totiž rostly normálním způsobem, přestože se jich skoro neustále někdo dotýkal.
Zdroj: Rice University
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
