Nečekaný mlok
Poprvé od roku 1961 byl ve Spojených státech nalezen nový mlok - a rovnou se stal nejmenším tamějším druhem obojživelníka.
Na světě existuje asi 500 druhů mloků. Dvě třetiny z nich postrádají plíce a dýchají výhradně pokožkou. Jedním z ohnisek jejich biodiverzity je Appalačské pohoří, kde mloci obývají vodní toky, podzemí i vlhkou lesní hrabanku. Vědci je intenzivně studují déle než století, takže bylo velmi nepravděpodobné, že by se tu ještě našel nějaký neznámý druh. Přesto se to stalo - dvojice studentů z Georgijské univerzity blízko jednoho potůčku objevila neznámé malé mloky. S délkou těla 25 až 26 mm představují nejmenší obojživelníky Spojených států, kteří se pohodlně vejdou na malou minci.
Genetické zkoumání mločích zakrslíků ukázalo, že jde nejen o nový druh, ale i rod. Mloci, kteří dostali latinské jméno Urspelerpes brucei, se od jiných mloků bez plic podstatně liší. Hlavním rozdílem je nápadný pohlavní dimorfismus samců a samic. Samci mají žlutá záda a po stranách těla jim běží dvojice tmavých proužků. Samice mají nenápadné hnědé zbarvení bez proužků. Obě pohlaví se liší také počtem obratlů - samci jich mají 15, samice o jeden více. Zajímavý je i počet prstů na končetinách. Většina mloků má jen čtyři, ale nový druh si zachoval plný počet pěti prstů - což je u tak miniaturního stvoření s podivem. O tom, jak mloci žijí, zatím vědci nemají žádné informace. Obávají se ale, že vzhledem k nízkému počtu nalezených jedinců budou nový druh muset rovnou zapsat na seznam ohrožených druhů.
Nového mloka popisuje článek v časopise Journal of Zoology.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka