Nečekané teplo v Antarktidě

5. září 2012
Monitor

Prehistorické antarktické stromy překvapily vědce. Výzkum jejich mikrofosilií totiž ukázal, že po posledním zalednění zažila Antarktida dvě krátká období tepla.

Ledový štít, který pokrývá celou Antarktidu, začal vznikat asi před 34 miliony let. Předpokládalo se, že od té doby na kontinentu nepřetržitě panuje podobně mrazivé klima jako dnes. Vědci pod vedením paleoklimatoložky Sarah Feakinsové z University of Southern California proto byli překvapeni, když ve 12 až 20 milionů let starých sedimentech z Rossova šelfového ledovce objevili velké množství pylu a vosku stromů. Patřily jen dvěma druhům – jednomu jehličnanu z čeledi borovicotvarých (Podocarpaceae) a jednomu pabuku (Nothofagus). Naznačuje to, že šlo o místní stromy - pokud by sem pyl například zavál vítr, dala by se očekávat větší druhová pestrost.

Nejvíce pylu a vosku vědci našli ve vzorcích ze dvou období, z nichž první nastalo před 16,4 miliony let, druhé před 15,7 miliony let. O teplotách, jaké během nich panovaly, vypovídá poměr vodíku a deuteria v molekulách rostlinného vosku. Teplá období nebyla nijak dlouhá – trvala méně než 30 000 let – a letní teplota během nich dosahovala 7 stupňů Celsia. Ačkoli nám to jako přílišné teplo nepřipadá, je to o celých jedenáct stupňů více, než současná letní teplota ve stejné oblasti. Výrazný rozdíl vědci přičítají takzvané polární amplifikaci. Když se Země oteplí jako celek, ohřívají se polární oblasti disproporčně více než nižší zeměpisné šířky.

Zdroj: EARTH

autor: redakce ČRo Leonardo
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.