Neandrtálec byl hříčkou přírody
O tom, že neandrtálci nejsou přímými předky moderního člověka, ale slepou vývojovou větví, už dnes až na pár výjimek nikdo nepochybuje. Proč však tento typický představitel pravěkých lidí vypadal tak, jak vypadal? Měl vystouplé lícní kosti, výrazné nadočnicové oblouky a ploché čelo - proč se tvar jeho lebky tak výrazně liší od moderních lidí?
Tuto záhadu se vědci pokoušeli rozluštit 150 let. Vycházeli většinou z toho, co je výhodné z hlediska evoluce. Podle jedné z teorií mohl být tvar lebky neandrtálce vhodnější do chladného počasí, anebo při častém používání zubů jako pomocného pracovního nástroje. Naproti tomu zploštěná lebka lidí by lépe vyhovovala rychle se rozvíjející schopnosti řeči.
Antropolog Timothy Weaver z Kalifornské univerzity v Davisu a jeho kolegové z USA a Velké Británie však došli k jinému výsledku, který zní geniálně jednoduše. Na otázku, proč vypadal neandrtálec, jak vypadal, odpovídají: "Prostě k tomu došlo." Vzhled neandrtálců totiž údajně není dán přirozeným vývojem, ale pouhou náhodou, prostou genetickou odchylkou. A jak k tomuto závěru vědci dospěli?
Skupina výzkumníků srovnala 37 různých rozměrů lebky u 2524 současných lidí ze 30 různých národů s lebkami 20 neandrtálců a potom porovnala výsledky s genetickou informací od 1056 současných lidí z 52 národů.
Využití metod statistického zpracování dat vědcům potvrdilo, že všechny pozorovatelné rozdíly v lebkách se dají jednoduše vysvětlit náhodnými výkyvy ve výskytu různých variant genů, ke kterým došlo u lidí i neandrtálců za 500 000 let, jež nás oddělují od bodu, ve kterém se tyto dva druhy rozdělily na evolučním stromě života. Tato studie byla uveřejněna v srpnovém čísle Journal of Human Evolution.
Tuto a další aktuality z oblasti historie uslyšíte také v historickém magazínu Zrcadlo, který má premiéru 24. 8. 2007.
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
