NBÚ ohrožuje bezpečnost státu

Marešův odchod je pouze jedním z nutných kroků na cestě k vybudování důvěryhodné instituce, která například prověřuje lidi v takových pozicích, ze kterých by mohla být ohrožena bezpečnost státu a jeho zájmy. V těchto případech pak úřad rozhoduje o udělení bezpečnostních prověrek. Právě kvůli tomu má přístup k citlivým informacím o jednotlivých prověřovaných osobách. Navíc neudělením prověrky může zabránit lidem v působení v některých funkcích. A nejde pouze o posty týkající se dejme tomu působení v rámci Severoatlantické aliance, ale třeba i o významné funkce v policii mající například na starost boj proti organizovanému zločinu.

Zkrátka Národní bezpečnostní úřad je instituce, která musí být na hony vzdálena kontaktům s kriminálním světem. Už při sebe menším podezření by se takovéto kontakty měly důkladně prošetřovat. Pokud se ukáže, že podezření se zakládalo na pravdě, měli by být podezřelí lidé okamžitě vyhozeni.

Navíc by měla následovat hloubková kontrola toho, co v úřadu do té doby vykonali. Dosavadní zkušenosti dokazují, že se tak zdaleka neděje. A není to pouze aféra kolem zmanipulovaných konkurzů gangem kolem soudce Berky. Stačí připomenout aféru z roku 2001, kdy Bezpečnostní informační služba podezírala Národní bezpečností úřad z manipulování prověrkami. Indicií k tomu služba měla několik. Přesto aféra vyšuměla do ztracena. Takovýto postoj pouze přiživil spekulace, že úřad byl pod vlivem některých politiků a že v některých případech záleželo více na jejich tlaku, než na skutečných kvalitách prověřovaných osob.

V této souvislosti na veřejnosti vystoupila zaměstnankyně Národního bezpečnostního úřadu Jitka Šmídová a zpochybnila prověrky tehdejšího šéfa poslanců sociální demokracie Ibla a náměstka policejního presidenta Jakubíka. Hlavním výsledkem této kritiky bylo vyhození Šmídové z úřadu. Pravdivostí jejích výroků se nikdo příliš důkladně nezabýval. Přitom například Jakubík nemohl delší dobu získat prověrku a musely mu být opakovaně udělovány výjimky. Zkrátka nejnovější rozruch kolem úřadu není bleskem z čistého nebe. A policejní stíhání bývalého sekčního šéfa NBÚ Šiši kvůli ovlivňování prověrek za peníze, pak serióznost práce úřadu přímo torpédují.

Opakované problémy tak naznačují, že nejde o náhodná selhání jednotlivců, ale o špatně fungující instituci. Proto by výsledkem současné aféry neměla být změna pouze ve vedení NBÚ. Naopak by se mělo vážně uvažovat o vybudování nového Národního bezpečnostního úřadu a hlavně o vytvoření takového kontrolního mechanismu, který by kšeftování s prověrkami a s citlivými údaji prakticky znemožnil. Vzhledem k dosavadním zkušenostem by asi bylo lepší, kdyby na personální složení vedení NBÚ měl vliv spíše parlament, než vláda.

Vzhledem k boji s terorismem a v souvislosti s nejrůznějšími signály o prorůstání organizovaného zločinu do politických kruhů jde o velmi znepokojivou věc. Zjednodušeně řečeno jde o ohrožení bezpečnosti tohoto státu. Přitom její zajištění by mělo být jednou z priorit politiků. Proto by se s důkladným zemětřesením v NBÚ nemělo otálet. Samozřejmě to předpokládá, že většina politiků bude mít na řešení tohoto problému zájem. To však vyžaduje, aby politici neměli obavu, že by mohli být z nejrůznějších důvodů nejrůznějšími lidmi od razantních kroků směrem k NBÚ odrazováni. Vzhledem k předpokládanému úniku citlivých informací z úřadu to nemusí být úplná samozřejmost.