NATO by mělo prohloubit spolupráci s Ruskem

Parlament se schází dvakrát do roka a připravuje doporučení pro Severoatlantskou radu. Prezident shromáždění Portugalec José Lello na tiskové konferenci informoval, že zasedání se zabývalo ve výborech kromě jiného nasazením v Afganistanu, bezpečnostní situací na Balkáně a vztahy NATO vůči Ruské federaci. Dále pak i perspektivami raketové obrany a budoucí koncepcí aliance.

Na nedělním zasedání výboru pro obranu a bezpečnost vystoupil spolkový ministr obrany Franz Josef Jung k transatlantické spolupráci a vztahům NATO k Evropské unii. Jednání vyvrcholilo včera společným závěrečným zasedáním v plenární síni Bundestagu za účasti jeho předsedy Norberta Lammerta, spolkového ministra zahraničí Frank-Waltera Steinmeiera, generálního tajemníka NATO Jaapa de Hoopa Scheffera a vládnoucího starosty Berlína Klause Wowereita. Příští, podzimní zasedání se bude konat od 14. do 18. listopadu ve španělské Valencii.

Největší pozornost sdělovacích prostředků na sebe soustředili nejvyšší němečtí představitelé, spolkový prezident Horst Köhler a kancléřka Angela Merkelová, když se při příležitosti přijetí účastníků v zámku Bellevue vyslovili především ke vztahům tohoto obranného společenství s Ruskem. Köhler zdůraznil, že kromě spolupráce členských zemí NATO je jádrem politiky důvěra vůči Rusku, založená na posílení kontrolních systémů odzbrojení a jeho kontroly zejména při nerozšiřování zbraní. Merkelová pak požadovala užší spolupráci s Moskvou. "Když spolu nehovoříme, tak se nesmíme divit, že dochází k nedůvěře", prohlásila spolková kancléřka. To neznamená, že by Rusko mělo v budoucnosti spolurozhodovat, ale že "budeme znát obavy i zájmy druhých". Tento pravidelný dialog se týká i sporu o amerických raketových obranných plánech v Polsku a Česku, což považuje Merkelová za "nejvyšší nutnost".

Kancléřka pak potvrdila, že přijímá návrh francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho uspořádat jubilejní vrcholové zasedání NATO v německo-rancouzských příhraničních městech Kehl a Štrasburk. " Je to dobrá zpráva, že Francie se politicky vrací do NATO, což zvláště vítám, řekla". Podle jejího názoru jde o šedesátileté úspěšné dějiny NATO jako světového spojenectví, které mělo rozhodující podíl nejen na evropském míru, ale i na souběžném zajištění svobody. NATO podle Merkelové zůstane i nadále "nepostradatelným nástrojem transatlantického partnerství". Vyjádřila také naději, že Evropská unie s USA spolu s posílením vojenské spolupráce zesílí i hospodářskou spolupráci. Pokud jde o Německo, bude se ve vztazích s NATO i v budoucnosti angažovat. "My Němci nemůžeme jen říkat, že jsme tady pro teoretické diskuse a jejich praktickou realizaci přenecháme jiným. Kdo chce spolurozhodovat, musí převzít i více odpovědnosti", prohlásila německá spolková kancléřka.

Na okraji parlamentního jednání NATO v Berlíně vystoupil i předseda branného výboru ruské státní dumy Viktor Zavarzin. Ke sporným otázkám zařadil další rozšiřování severoatlantického spojenectví do postsovětského prostoru, zřeknutí se smlouvy o konvenčních zbraních v Evropě a plánovanou výstavu amerického raketového deštníku ve východní Evropě. Podle Zavarzina musí Rusko provádět flexibilní politiku, aby minimalizovalo tyto kroky NATO. "Budování účinného systému pro potírání terorismu je i nadále přednostní směr naší kooperace", řekl a poukázal na účast Ruska v antiteroristické operaci NATO ve Středomoří Aktive Endeavour. Kromě toho Rusko s NATO spolupracuje při záchraně ponorek v nouzi.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .