Nanolešení a transplantace
Nanovlákna mohou tvořit záchrannou síť, která tlumí obrannou reakci organismu při transplantaci orgánů.
Nanovlákna mohou být vhodnými nosiči pro cyklosporin A, který je jedním z hlavních imunosupresivních léků, zjistil výzkumný tým pod vedením doc. Vladimíra Holáně z Ústavu molekulární genetiky AV ČR.
Lidský imunitní systém reaguje na transplantát jako na něco cizorodého a útočí na něj, především pomocí buněk zvaných T-lymfocyty. Pacientům je třeba podávat vysoké koncentrace léků, které obranné reakce organismu tlumí, tzv. imunosupresiv. Všechny tyto léky ale mají vedlejší účinky. Například cyklosporin A může vyvolat poruchy funkce ledvin, nebo vysoký krevní tlak. Proto se hledají vhodné způsoby léčby, zejména lokální aplikace imunosupresiv. Cílená aplikace léku kolem transplantované tkáně zároveň umožňuje snížení účinné dávky.
Holanův tým k tomuto účelu využil nanovláken, která slouží jako podpůrné lešení pro rostoucí buňky. Novou metodu vědci vyzkoušeli na myších. Při transplantaci kůže transplantát pokryli nanovlákny obsahujícími cyklosporin A. Ten se z nanovláken uvolňoval a blokoval množení aktivovaných T-lymfocytů. Imunosupresivum se navíc uvolňovalo pomalu, a cyklosporin A tak působil v malých dávkách po delší dobu. V okolí takto transplantované kůže vědci pozorovali výrazný pokles zánětu, který je průvodním znakem odmítání transplantátu.
Zdroj: Akademie věd ČR
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
