Nadměrně rychlý růst příčinou hospodářské krize?

Tam se dokonce začalo s přípravou nového záchranného balíčku opatření ve výši padesáti miliard euro na období dvou let a handrkování stran Velké koalice neznalo mezí. Nakonec dosáhla kancléřka Merkelová dokonce změny v ústavě, kde bude zakázáno extrémní státní zadlužování a zároveň stipulována tvrdá rozpočtová omezení, aby bylo možné onen záchranný balíček - tedy půjčku -- ekonomice dlouhodoběji vstřebat. V normálních časech - a balíček tedy pod toto omezení nespadá -- tak budoucí vlády nebudou moci zvýšit deficit veřejných financí nad půl procenta HDP. Bylo by zajímavé zjistit co na to příznivec zvyšování veřejných financí britský premiér Gordon Brown a stejně krizí postižená Francie.

Z Británie ovšem -- kromě onoho zmíněného paradoxního posílení libry po extrémním kroku centrální banky - nepřicházely prakticky žádné pozitivní zprávy. Dokonce i uvedený krok Bank of England byl některými experty kritizován za zhoršení údělu střádalů a starší generace žijící z úroků pracně našetřených vkladů. Lze dodat, že jestli se spoření, které dosud patřilo k hlavním podpůrným pilířům kapitalistické ekonomiky, najednou přestává vyplácet, je pak otázkou, kam hospodářství světa směřuje. Mezitím jeden z předních britských oděvních řetězců Marks and Spencer - známý to cíl středních vrstev, zvyklých na tradici a kvalitu nepodléhající módním vlnám - ohlásil zakolísání výdělků a zavření 27ti filiálek, hlavně těch, prodávajících také potraviny luxusnějších kategorií i cen. Experti v tom vidí potvrzení skutečnosti, že v krizi zjevně nejdříve začínají šetřit ti, kteří na to jinak mají. Ani na to levnější jídlo ovšem nyní mnoho nezbyde těm dvanácti stovkám propuštěných zaměstnaců M and S. Ve stejnou dobu hlásila úpadek i známá, 250 let stará porcelánka Waterford Wedgewood s 1900 zaměstnanci v Británii a osmi stovkami v Irské republice. Porcelánka proslula stolním nádobím s bílými plastickými reliéfy na tmavším pozadí, kterému se všeobecně říká Wedgewood. Ohrožení čelí i banka Barclays a zbavuje se čtyř stovek britských zaměstnanců oddělení výpočetní techniky a dvou tisícovek pracovníků ve světě a propouštění je očekáváno i v Citygroup, která se rozpadá a dělí na několik samostatných podniků. Mezitím byla opět zveřejněna statistická čísla trhu nemovitostí a je to smutné čtení. Největší hypotéční banka Halifax ohlásila pád cen domů a bytů o celých 18 procent od léta 2007 a důvěryhodná website Propertyfinder.com očekává další pád o 12 procent během tohoto roku. Podobně smutná čísla přicházejí i od výrobců automobilů, kteří znovu a znovu prosí vlády o pomoc a vykazují pokles prodeje až o 37 procent. Stejně je tomu i v Americe, kde údajně automobilky čelí ještě horším problémům a nezaměstnanost tam stoupá nejrychleji za posledních 59 let. Britský premiér Brown nyní slibuje zaměstnavatelům podporu ve výši 500 milionů liber na vytvoření nových pracovních příležitostí, neboť nezaměstnanost na ostrovech stoupá tempem, které se od toho amerického příliš neliší. Jediným světlým bodem - a to ještě jen pro britské pivaře - je, že už nebudou muset za laciným pivem pod 30 korun za půllitr jezdit do Česka. S pádem libry a silnou korunou se jim to už i tak přestalo vyplácet, ale nyní známý řetězec hospod Weatherspoon snížil ceny pinty některých piv na 99 pencí, tedy zhruba 26 korun za půllitr a to je už znát.

Opět na vážnější notu se lze opravdu dlouze zamýšlet nad tím, že na pozadí nynější hospodářské krize a "negativního" růstu se stále silněji ozývají názory, že to vše způsobilo nebývalé zadlužení společnosti a sobecká honba za nedměrně vysokými výdělky a stejně nadměrným hospodářským růstem ekonomik států. To zjevně není dlouhodobě udržitelné a krizi se pak prostě nelze vyhnout. Podniky stejně vyrábějí všechno v Indii a Číně a konkurenceschopnost už zvýšit nemohou - což by někdo měl sdělit akcionářům nespokojeným se zpomalením výdělků a u států je to podobné. Nikde totiž není psáno, že vysoké tempo růstu ekonomiky s vysokou inflací a nadměrným zadlužením je tím nejlepším receptem pro moderní svět, který jako by s poklesem úrovně vzdělávání v euroatlantickém prostoru ztrácel historickou paměť a znovu objevoval ony kdysi už objevené pravdy. Snad mu je nynější krize připomene...

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .