Naděje pro vzácný prales: Poláci musí skončit s devastací přírodní rezervace

Soud by měl o případu rozhodnout v dubnu a názor advokáta má pouze doporučující charakter. V předcházejících případech ho však soudní dvůr většinou akceptoval, osvětluje na svých stránkách německá stanice Deutsche Welle. A dodává, že kvůli masivnímu kácení zažalovala Varšavu Evropská komise.

Hvozd z pradávných časů

Bělověžský prales je totiž nesmírně cenná přírodní lokalita. Představuje unikátní zbytek původního nedotčeného pralesa, který v minulosti pokrýval klimaticky mírné pásmo evropského kontinentu.

Prastarý hvozd se rozkládá na obou stranách polsko-běloruské hranice mezi řekami Narewka a Hwoźna. Lokalita je výjimečná svou biologickou rozmanitostí a je domovem vzácných živočišných druhů včetně rysů, medvědů, vlků, divokých koní a zejména největší evropské populace zubrů. I proto je zapsána na seznamu světového dědictví UNESCO.

Kaczyńského vláda mluví o kůrovci, vědecká obec pak o zisku

Polská vláda konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS) ovšem umožnila v lesích masivní těžbu dřeva. Varšava dlouho tvrdila, že jejím záměrem je pouze likvidace stromů zasažených kůrovcovou kalamitou. Ale polští vědci a jejich evropští kolegové spolu s ekologickými aktivisty soudí, že je to jen zástupný důvod. Hlavním cílem aktivit v Bělověžském pralese jsou podle nich zisky z těžby dřeva.

Nový polský ministr životního prostředí Henryk Kowalczyk v reakci na stanovisko generálního advokáta uvedl, že vláda ve Varšavě nyní vše znovu posoudí a bude definitivní verdikt soudního dvora respektovat. V dosavadní rétorice kolem Bělověžského pralesa jde o kýžený posun, upozorňuje Deutsche Welle.

Ministr kácení skončil, občané nedůvěřují

V lednu totiž došlo ve Varšavě k obměně kabinetu, v jejímž rámci nahradil Kowalczyk svého nepopulárního předchůdce Jana Szyszka. Ten si vysloužil přezdívku „ministra pro kácení“ a byl podezírán ze spojení s dřevařskou lobby.

Skutečného Lídr strany Právo a spravedlnost Jaroslaw Kaczyński nedávno ustoupil do pozadí |foto: Zdroj: Flickr, Piotr Drabik, CC BY 2.0

Ředitel polské pobočky environmentální organizace Greenpeace Robert Cyglicki nicméně optimismem nehýří. Ekologové si podle něho počkají, zda nový šéf resortu svému slovu dostojí. Oceňuje však, že kabinet konečně zareagoval na dlouhodobý tlak nejen ze strany evropských institucí, ale i prý pobouřené polské veřejnosti.

Szyszkova politika totiž po dlouhé měsíce vyvolávala neutuchající veřejné protesty. Hněv nad devastací pralesa, který je bezesporu polskou národní chloubou, se ozývá v celé společnosti, tvrdí Deutsche Welle. A to prý bez ohledu na politickou orientaci. Jednobarevná vláda Práva a spravedlnosti se podle serveru obává, že další ničení pralesa odradí dokonce i členy partaje a její voliče.

Pokuta sto tisíc eur denně

Evropská komise přitom Varšavu k ukončení těžby vyzývala opakovaně. Navzdory apelům z Bruselu však kácení pokračovalo neztenčenou měrou. Nakonec se Komise loni v létě obrátila na Evropský soudní dvůr. Teprve na základě jeho předběžného rozhodnutí byly těžební práce pozastaveny. Ovšem až poté, co Polsku hrozila pokuta ve výši sto tisíc eur denně. A případ se od té doby začal projednávat ve zrychleném procesu.

„Obvykle trvá tento druh řízení zhruba dva roky, ale v tomto konkrétním případě to bude zhruba šest měsíců. Je to docela pozitivní signál, který naznačuje, že pokud mají dobrý důvod, mohou evropské instituce jednat rychle,“ pochvaluje si aktivista Cyglicki.

Stránky německé stanice připomínají, že kontroverze ohledně Bělověžského pralesa probíhají na pozadí vývoje v některých členských státech Evropské unie, které jsou kritizované za nedodržování společných unijních pravidel. Platí to i pro Polsko, které je v hledáčku kvůli údajnému nedodržování zásad právního státu. Tuto kritiku ovšem polská vláda odmítá a podobný postoj zastávala i v otázce pralesní rezervace. Nyní se však zdá, že Polsko takříkajíc „šláplo na brzdu“.

Devetenáct čtverečních kilometrů nenávratně ztraceno

Škody ale už byly napáchány. A to údajně v obrovském měřítku. „Ministr Szyszko a jeho lidé porušili zákon. Neexistuje nic, co by mohlo zvrátit skutečnost, že 19 kilometrů čtverečních Bělověžského pralesa bylo zcela zničeno. Z poloviny jde o pozůstatky původního pralesa, o stromy starší sta let,“ uzavírá rozhovor pro Deutsche Welle šéf polské pobočky Greenpeace Robert Cyglicki.