Na výškovou nemoc platí ibuprofen

Opravdu ošklivá kocovina. Těmito slovy popisuje profesor Grant Lipman ze Stanfordovy univerzity akutní horskou nemoc. Má k tomu dobré důvody: k jejím symptomům patří bolest hlavy, únava, točení hlavy, nevolnost a nechutenství. Na rozdíl od skutečné kocoviny může být však akutní horská nemoc životu nebezpečná. Pokud její příznaky nejsou rozpoznány a léčeny, může dojít k vysokohorskému otoku mozku. Akutní horská nemoc přitom postihne až čtvrtinu horolezců, turistů a lyžařů, kteří vystoupí do vyšších nadmořských výšek. Naštěstí se zdá, že existuje jednoduchá a dostupná prevence.

Grant Lipman a jeho kolegové zjistili, že pravděpodobnost výskytu akutní horské nemoci snižuje ibuprofen, který se běžně užívá jako analgetikum. V rámci jejich studie se skupina 68 lidí vypravila do kalifornských hor White Mountains a strávila noc ve výšce 1250 metrů nad mořem. Polovina z nich dostala před výstupem a jednou během něj 600 mg ibuprofenu. Zbytek lidí užil neúčinné placebo. Rozdíl mezi oběma skupinami byl markantní: ve skupině s placebem bylo špatně 69 % lidí. Mezi lidmi, kteří dostali ibuprofen, však akutní horská nemoc postihla jen 43 % lidí. Jinými slovy, dvě dávky ibuprofenu snížily výskyt nemoci o 26 %. Na otázku „proč“ nemají vědci jednoznačnou odpověď. Akutní horská nemoc však souvisí s nedostatkem kyslíku, který může vyvolávat otok mozku – a ten by zase mohlo snižovat podání ibuprofenu.

Na akutní horskou nemoc existují i jiné léky jako acetazolamid a dexamethason, které však mají vedlejší účinky. Ibuprofen je proto v tomto směru atraktivnější. Vědci také nevylučují, že vyšší dávky než 600 mg by mohly být jako prevence ještě účinnější. Tady však příznivé účinky vyvažuje riziko poškození trávicího traktu a ledvin. To je vysoké zvláště u dehydrovaných lidí a k dehydrataci ve vysokých nadmořských výškách dochází velmi snadno.

Zdroj: Stanford University Medical Center