Na stopě čísla 113
Supertěžký prvek s atomovým číslem 113 se podařilo vyrobit v japonském urychlovači. Prvek se 113 protony v jádru je narozdíl od několika ještě těžších prvků, které v laboratořích světa existovaly po přeci jen trochu delší dobu, pravděpodobně extrémně nestabilní.
Mezinárodní autority v oblasti chemických standardů zatím oficiálně japonský úspěch nepotvrdily. Pokud se tak však stane, bude mít japonský tým z pracoviště ústavu RIKEN jako první v Asii možnost pojmenovat “svůj” nový umělý chemický prvek. Všechny předchozí umělé a těžké prvky z konce periodické tabulky se podařilo vytvořit týmům v USA, Rusku a Německu.
Doposud objevené supertěžké prvky jsou vesměs nestabilní a rozpadají se prakticky okamžitě na jiné prvky a částice, proto je v přírodě nepozorujeme. Vědci však využívají zákonů jaderné fyziky a jsou schopni s jejich pomocí tyto prvky umělé vytvořit, aspoň na krátkou dobu. Děje se tak s využitím urychlovačů, jaderných reaktorů, iontových separátorů a dalších zařízení.
Japonský tým provedl v posledních týdnech několik pokusů, při nichž vědci urychlili prostřednictvím lineárního urychlovače ionty zinku asi na desetinu rychlosti světla a pak je nechali srazit s terčíkem tvořeným atomy vizmutu. Obě jádra se na krátkou chvíli spojila a vytvořila prvek s atomovým číslem 113. Tuto skutečnost vědci ověřili v plynem naplněném cívkovém iontovém separátoru, který byl vybaven polovodičovým detektorem.
Prvek č. 113 se vzápětí rozpadl a velmi rychle vytvořil celou rozpadovou řadu lehčích prvků, které se od sebe lišily vždy o jedno jádro Hélia, tedy jaderný shluk dvou protonů a dvou neutronů někdy též souhrnně nazývaný “částice alfa”. Šlo o těžké prvky Roentgenium (111), Meitnerium (109), Bohrium (107), Dubnium (105), Lawrencium (103) a Mendělevium (101). Podobný jev zaznamenali japonští vědci už v letech 2004 a 2005, nicméně výsledek pokusu a jeho analýza nebyly tehdy moc přesvědčivé. Proto hlavní chemická nomenklaturní autorita IUPAC (International Union of Pure and Applied Chemistry) dosud objev neuznala.
V ideálním případě by mohla být periodická tabulka objevených prvků brzy spojitě zaplněna až k číslu 118, protože další potvrzené nebo alespoň nadějné případy objevů se v poslední dekádě týkaly úplně všech prvků mezi čísly 113 až 118. Poté se vědci obrátí k atomovým číslům od 119ky výše. Tam lze naopak očekávat tzv. ostrov stability, tedy pásmo delší dobu existujících prvků.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor

Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.