Na Marsu voda být nemusela
Nejnovější vědecké výzkumy povrchu Marsu popírají to, co přinesly ty předchozí. Téměř s jistotou se mluvilo o tom, že na "Rudé planetě" byla kdysi voda a mohl tam vzniknout život. Teď je možná všechno jinak.
Vědci, kteří vyhodnocovali poznatky z Marsu, dříve předpokládali, že na této planetě skutečně kdysi byla voda, díky níž se utvářely některé skalní a terénní útvary na jejím povrchu. Ale podle posledních poznatků se zdá, že tyto útvary vznikly v důsledku sopečných erupcí nebo po dopadu meteoritu. Alespoň to tvrdí v časopise Nature podle agentury AFP vědci Thomas McCollom a Brian Hynek z Coloradské univerzity v Boulderu.
Tyto výzkumy se týkají oblasti, která se nazývá Meridiánu Planum, a její povrch byl podle nich vytvořen vulkanickým popílkem, který byl později narušený malým množstvím kyselé vody a dioxidem síry ze sopečného plynu. A vrstvy usazenin, které na jiné části Marsu prozkoumal robot Opportunity, zase mohou být důsledkem staršího dopadu meteoritu na povrch planety. Také tato hypotéza tak nepočítá s existencí významnějšího množství vody na Marsu.
Podle první hypotézy, říkejme jí třeba vulkanická, rozpad skal nemusela způsobit voda, jak se dříve předpokládalo, ani jiné klimatické podmínky, které by se výrazně lišily od těch současných. V tom případě je velice pravděpodobné, že tyto podmínky nebyly vhodné pro vznik jakékoliv formy života.
Vědci se domnívali, že na Marsu existovala obrovská jezera nebo dokonce oceány, po nichž zbyly vrstvy usazenin. Ale stejně tak může jít o usazeniny úlomků skalní drti, solí, síry a ledu tvořeného jinými látkami než vodou, které vznikly při dopadu meteoritu.
Jak se zdá, pohled na Mars se může měnit každým dnem. Život na Marsu je ostře sledované téma a mnozí z nás by si jistě přáli, aby byl konečně potvrzen. Poslední výzkumy nás od tohoto snu opět o něco vzdálily, to však neznamená, že je vše ztraceno. V této chvíli nám nezbývá než čekat, s čím vědci přijdou příště.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.