Na malé dinosaury číhali hadi
Před 67 miliony let se na území dnešního západoindického státu Gudžarát odehrálo malé drama: k hnízdu býložravých dinosaurů se připlazil velký had a bez okolků začal lovit čerstvě vylíhlá mláďata.
Důkaz objevili paleontologové z Michiganské univerzity, kteří našli fosilizovanou kostru primitivního hada hned vedle zbytků hnízda. Jde o první známý důkaz o stravovacích zvycích primitivních hadů a zároveň vzácný doklad toho, že dinosauři se stávali i kořistí nedinosauřích druhů predátorů. Had, který dorůstal do délky 3,5 m, dostal jméno Sanajeh indicus. Pravděpodobně žil v blízkosti hnízda, a když se mláďata začala líhnout, zaslechl snadnou kořist.
Během krmení ale oblast zřejmě zasáhla bouře, která z nedalekého kopce smetla velké množství sedimentu. Had i jeho kořist pak zahynuli pod závalem. Mláďata, která se měla stát kořistí hada, byla asi 0,5 metru dlouhá a patřila ke druhu býložravých sauropodů titanosaurů, kteří v dospělosti vážili až 100 tun. V době závalu bylo hnízdo zřejmě nehlídané, protože v blízkosti nálezu žádné kosti dospělých titanosaurů nebyly objeveny.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
