Na malé dinosaury číhali hadi
Před 67 miliony let se na území dnešního západoindického státu Gudžarát odehrálo malé drama: k hnízdu býložravých dinosaurů se připlazil velký had a bez okolků začal lovit čerstvě vylíhlá mláďata.
Důkaz objevili paleontologové z Michiganské univerzity, kteří našli fosilizovanou kostru primitivního hada hned vedle zbytků hnízda. Jde o první známý důkaz o stravovacích zvycích primitivních hadů a zároveň vzácný doklad toho, že dinosauři se stávali i kořistí nedinosauřích druhů predátorů. Had, který dorůstal do délky 3,5 m, dostal jméno Sanajeh indicus. Pravděpodobně žil v blízkosti hnízda, a když se mláďata začala líhnout, zaslechl snadnou kořist.
Během krmení ale oblast zřejmě zasáhla bouře, která z nedalekého kopce smetla velké množství sedimentu. Had i jeho kořist pak zahynuli pod závalem. Mláďata, která se měla stát kořistí hada, byla asi 0,5 metru dlouhá a patřila ke druhu býložravých sauropodů titanosaurů, kteří v dospělosti vážili až 100 tun. V době závalu bylo hnízdo zřejmě nehlídané, protože v blízkosti nálezu žádné kosti dospělých titanosaurů nebyly objeveny.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
