Na hranici mezi Polskem a Běloruskem je spousta dětí. Lidé tam umírají, upozorňuje Vatraľová z organizace pro migraci
Na polsko-běloruské hranici jsme svědky obrovské tragédie, ke které nemuselo dojít, domnívá se ředitelka slovenské pobočky Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) Zuzana Vatraľová. „Lidem bylo přislíbeno něco, co v konečném důsledku nebylo naplněno. Země na obou stranách hranice přitom mají prostředky k tomu, aby takové tragédii předcházely a řešily ji.“
Od velké migrační vlny z roku 2015 má Evropa stále tendenci sahat spíš k silovým řešením a přístupu migrantů zamezit. „To, co ale stále chybí, je nějaká paralela – dát jim legální možnost dostat se do bezpečí,“ říká v Osobnosti Plus.
Čtěte také
Vatraľová upozorňuje, že IOM a jejím představitelům jde v první řadě o lidské životy. „Ať tu situaci způsobil kdokoliv, jednoduše k tomu nemělo dojít. Už teď jsou tamní podmínky velmi špatné a přichází zima. Umírají lidé a je tam velmi mnoho dětí. Je to hanba,“ konstatuje.
Označovat viníky šéfka slovenské pobočky Mezinárodní organizace pro migraci nechce. „Vyhýbám se politickému hodnocení, protože k tomu nemám nadát a nejsem odborník. Jen bych spekulovala.“
Umírají tam lidé. Jsou tam děti. Je to hanba.
Zuzana Vatraľová
Ačkoliv připouští, že přijetí uprchlíků do Evropské unie může mít i negativní dopady, je potřeba lidem v první řadě pomoci. „A až potom rozlišovat, zda jde o legitimní utečence, kteří potřebují mezinárodní ochranu, nebo o lidi, kteří hranici překročili bez povolení. V takovém případě pak máme dobré nástroje k tomu, jak je asistovaně vrátit domů.“
Můžeme jich přijmout tisíce
Každá země by si přitom měla určit, do jaké míry je otevřená a připravená potřebné běžence přijmout a dát jim férovou šanci. Souvisí to i s připraveností státních orgánů, nevládních organizací a tak dále, vyjmenovává.
„Pokud jde o utečence, kterým je třeba pomáhat a poskytnout ochranu, tak myslím, že Slovensko i Česká republika si mohou dovolit přijmout tisíce lidí. Je tu rozvinutý nevládní sektor, který je připravený pomáhat. Jsou to bohaté země, které si mohou dovolit investovat do jejich počáteční integrace.“
Poslechněte si celý audiozáznam Osobnosti Plus Lucie Vopálenské.
Související
-
Karel Barták: Drama na bělorusko-polské hranici prospívá paradoxně polské vládě
V Polsku má nelítostný postup vlády proti migrantům na hranicích s Běloruskem dosti masovou podporu. To režimu umožňuje odvádět pozornost od méně populárních témat.
-
Lída Rakušanová: Déjà vu na bělorusko-polské hranici?
Lidem, prchajícím před válkou nebo pronásledováním, je humánní poskytnout ochranu. Ale zrovna tak legitimní je vybrat si z ekonomických migrantů ty, jež země potřebuje.
-
Ondřej Soukup: Co se děje na polsko-běloruské hranici?
Právě nyní se v pásmu nikoho mezi běloruskou a polskou hranicí nachází několik tisíc migrantů z Blízkého východu, kteří se snaží dostat do Evropské unie.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
