Myši ukradly gen rezistence

Myš domácí (Mus musculus domesticus)

Domácí myši si „vypůjčily“ kus DNA svých středomořských příbuzných. Získaly tak odolnost vůči hlavnímu jedu, který se používá k trávení hlodavců.

Od 50. let minulého století se k hubení myší a potkanů hojně využívá jed warfarin, který brání srážení krve. Warfarin inhibuje protein VKOR, který je důležitý pro využívání protikrvácivého vitamínu K a tvorbu koagulačních faktorů. Už v roce 1964 vědci zaznamenali první domácí myši (Mus musculus domesticus), na které jed neplatil. Domnívali se, že jde o potomky jedinců s mutacemi v genu pro VKOR, kteří byli vůči jedu odolnější a rezistenci šířili na další generace. Nová studie však ukazuje, že situace je komplikovanější. Vědci z Institutu Maxe Plancka si všimli, že rezistentní myši z Německa a Španělska jsou geneticky dost bizarní – skoro, jako by to ani nebyly domácí myši.

Nejprve to pokládali za chybu. Další výzkum však dokázal, že myši ve svém genomu nesou velký kus DNA, který patří úplně jinému druhu. Je jím myš středozemní (Mus spretus), která žije v západním Středomoří a vůči warfarinu je přirozeně rezistentní. Důvodem je zřejmě to, že obývá suchá prostředí, která jsou chudá na zdroje vitamínu K. Na domácí myši se rezistence pravděpodobně přenesla ve Španělsku nebo v severní Africe, kde oba druhy žijí vedle sebe. Obvykle se nekříží, a pokud to udělají, bývá potomstvo neplodné. Pár plodných kříženců se však v minulosti přece jen vyskytlo a jejich geny se šířily dál. Většiny DNA svých středomořských příbuzných se domácí myši během své evoluce zase zbavily. Výjimkou je právě ten kus DNA, který jim umožňuje vzdorovat návnadám otráveným warfarinem.

Zdroj: Current Biology