Mutace van Goghových slunečnic
Vědcům se podařilo identifikovat mutaci, kterou na svém obraze slunečnic zachytil Vincent van Gogh.
Před více než sto lety maloval nizozemský malíř Vincent van Gogh slunečnice. Některé květy mají zmnožené okvětní lístky a téměř postrádají typický tmavý střed. Připomínají proto spíš žluté chryzantémy než slunečnice. O žádnou „uměleckou licenci“ však nejde – takové květy se u slunečnic skutečně vyskytují v důsledku genetické mutace. Její podstatu se nyní podařilo objevit vědcům z Georgijské univerzity.
Slunečnice patří mezi hvězdnicovité rostliny. Jsou příbuzné gerberám a starčkům (Senecio), u kterých vzhled květů ovlivňují takzvané CYC-like geny. Jejich funkce zůstávala u slunečnic zatím neprozkoumaná. Vědci proto zkřížili divoké slunečnice (Helianthus annuus) se zmutovanou formou a sledovali, jak bude vypadat potomstvo a jak se budou lišit jeho CYC-like geny. Křížením mimo jiné vytvořili zcela novou mutovanou formu s trubičkovitými okvětními lístky.
Příčinou obou typů mutací je skákající gen neboli kus DNA, který vložil do důležité oblasti genu HaCYC2c a narušil jeho funkci. Pokud rostlina po svých rodičích zdědí dvě zmutované kopie tohoto genu, bude mít paprskovité, ale zmnožené okvětní lístky. Pokud bude mít jenom jednu, získají její květy typický tmavý střed, ale okvětní lístky kolem něj budou připomínat brčka.
Zdroj: ScienceDaily, PLoS Genetics
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
