Mutace van Goghových slunečnic
Vědcům se podařilo identifikovat mutaci, kterou na svém obraze slunečnic zachytil Vincent van Gogh.
Před více než sto lety maloval nizozemský malíř Vincent van Gogh slunečnice. Některé květy mají zmnožené okvětní lístky a téměř postrádají typický tmavý střed. Připomínají proto spíš žluté chryzantémy než slunečnice. O žádnou „uměleckou licenci“ však nejde – takové květy se u slunečnic skutečně vyskytují v důsledku genetické mutace. Její podstatu se nyní podařilo objevit vědcům z Georgijské univerzity.
Slunečnice patří mezi hvězdnicovité rostliny. Jsou příbuzné gerberám a starčkům (Senecio), u kterých vzhled květů ovlivňují takzvané CYC-like geny. Jejich funkce zůstávala u slunečnic zatím neprozkoumaná. Vědci proto zkřížili divoké slunečnice (Helianthus annuus) se zmutovanou formou a sledovali, jak bude vypadat potomstvo a jak se budou lišit jeho CYC-like geny. Křížením mimo jiné vytvořili zcela novou mutovanou formu s trubičkovitými okvětními lístky.
Příčinou obou typů mutací je skákající gen neboli kus DNA, který vložil do důležité oblasti genu HaCYC2c a narušil jeho funkci. Pokud rostlina po svých rodičích zdědí dvě zmutované kopie tohoto genu, bude mít paprskovité, ale zmnožené okvětní lístky. Pokud bude mít jenom jednu, získají její květy typický tmavý střed, ale okvětní lístky kolem něj budou připomínat brčka.
Zdroj: ScienceDaily, PLoS Genetics
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
